Dialog s Kosovem je těžký, ale to neznamená, že ho máme odpískat, tvrdí Jan Lipovský (Piráti)
Český prezident se svou skupinou a asi s 50 podnikateli odlétá do Srbska. O co srdečnější panují naše vztahy s tímto jihoevropským státem, o to chladněji se Miloš Zeman i čeští politici stavějí ke Kosovu. Zatímco Srbsko stále považuje Kosovo za součást svého území, česká vláda už v roce 2008 uznala jeho nezávislost. Měl by prezident učinit další kroky v uznání Kosova?
„V žádném případě. Kosovo je stát který vznikl na základě porušení všech mezinárodních zákonů a práv... Není možné, abychom toto posvětili,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec a člen prezidentské delegace Jaroslav Foldyna (ČSSD).
Ten předpokládá, že návštěva bude mít diplomaticko-ekonomický charakter. „Setkání je ale i symbolické. Prezident Masaryk budoval naši samostatnost se srbským pasem v kapse. Vazby, které máme, jsou významné... Žádný další jiný stát s námi takto nesouzněl, takže slušnost a politická korektnost prezidenta Zemana je na místě.“
Ekonomika Kosova je ekonomikou loutkového státu. Je tam 41% nezaměstnanost. To, co produkuje Kosovo, je především drogová narkomafie, teď se přeorientovali na převádění muslimských migrantů do Evropy... Kosovo není standardním státem... Politický důvod je ten, že země vznikla na základě bombardování v rozporu s mezinárodním právem a dalších podobných úkonů, proto nevidím důvod, proč s ní v tuto chvíli obchodovat.
Jaroslav Foldyna
Poslanec se prý sám pro cestu do Srbska nabídl. „Vezu materiály z Ústeckého kraje, konkrétně agendu vyřizování víz pro studenty zdravotních škol a některé lékaře... Moje kořeny jsou v Srbsku, moje matka se tam narodila... Má to tedy svou symboliku, byl jsem v zemi s panem prezidentem hned po skončení války v roce 2001.“
„Je potřeba řešit situaci kolem Kosova, ale řešení mají zřejmě asi rozdílný charakter. Je třeba to řešit jinak, než že jednou bylo uznáno Kosovo... a 150 tisíc Srbů z něj bylo vyhnáno,“ vysvětluje Jaroslav Foldyna (ČSSD).
Zemanův postoj ke Kosovu je v rozporu se zahraniční politikou vlády
„Česká republika existenci Kosova v roce 2008 plně uznala... Jde o kroky v zahraničí politice, kdy se zbytečně střílíme do nohy místo toho, abychom s Kosovem dělali rozumnou politiku,“ soudí místopředseda zahraničního výboru za Českou pirátskou stranu Jan Lipavský.
Ten souhlasí, že české vazby na Srbsko jsou silné. „Jsme také členem Evropské unie, což je pro Srbsko velmi atraktivní záležitost.“
Do Kosova vyvážíme uhelnou elektrárnu nebo autobusy, takže nevím, o čem pan Foldyna mluví… Problém Evropy obecně na Balkáně je ten, že se tam zároveň tlačí Rusko, Čína, Saudská Arábie. A my bychom se měli snažit posílat takové delegace, které najdou nejlepší cesty pro prosazení našeho vlivu v regionu.
Jan Lipavský
Jednoznačně jde o krok v rozporu se zahraniční politikou vlády, věří poslanec. „Ta usiluje o integraci prostoru západního Balkánu směrem k Evropě. Takováto vyjádření o Kosově nepopisují realitu. Země samozřejmě má celou řadu problémů… a celá problematika západního Balkánu je neskutečně složitá.“
„Nechceme věci lakovat na růžovo, ale pokud budeme o jednom státu tvrdit, že je úžasný a o druhém, že je naprosto příšerný, tam se vůbec nikam nedostaneme… Vede se s Kosovem dialog, je velice problematický, ale to neznamená, že ho musíme odpískat,“ upozorňuje Jan Lipavský (Česká pirátská strana).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.