Devadesátky své oběti měly. Establishment starého režimu si to ale zasloužil, míní publicista Jiří Peňás
„Devadesátky byly skutečně turbulentní. Byly bouřlivé a byly i zásadním způsobem převratné,“ říká literární publicista Echo24 a Týdeník Echo Jiří Peňás. Stejnojmenný televizní seriál České televize podle publicisty nebyl míněný jako obraz doby, navíc jde o kriminální seriál. Je tak logicky zúžen jen na orlické vrahy či „mafiána“ Ivana Jonáka. Devadesátky ale měly podle publicisty i své oběti.
„Určitě měly. Nejen ty, které skončily v přehradě a sudech, ale i lidé, kteří byli spjati s minulým režimem. Na který nějakým způsobem vsadili, přestože to byla menšina společnosti. Teď to řeknu drsně, ale do určité míry si to zasloužili. Myslím tím především establishment starého režimu. I když je pravdou, že to bylo velmi sametové,“ uvažuje v pořadu Osobnost Plus.
Lidé spjati s minulým režimem si do určité míry zasloužili být obětmi.
Jiří Peňás
„Oni to mohli nést úkorně a taky to celou dobu úkorně nesli a nikdy se s tím úplně nesmířili. Nic se jim nestalo, ale pořád budou mít řeči o tom, jak byl ten minulý režim nějakým způsobem lepší.“
Další oběti pak podle Peňáse najdeme v sociálně slabších částech společnosti.
Čtěte také
„My z pražského pohledu nevidíme, co se dělo v té době v průmyslových regionech – a tam se skutečně zavíraly fabriky a tak dál. Myslím, že ztráty nebyly zdaleka tak velké, jak by mohly být – a jak byly například po roce 1948. Tehdy byly zcela likvidovány společenské třídy – velmi tvrdě to odnesli sedláci anebo drobní živnostníci. V devadesátkách se nic takového nedělo,“ připomíná.
Mezitím se na některá místa společenských oblastí, jako byla média nebo akademická vrstva, dostali noví mladí lidé. „Ať už logicky střídáním generací, nebo ideologicky. Tím, že se ideologie střídají.“
Obdivovatelé minulého režimu tak prý zdůrazňují podobu sociální nespravedlnost, která tehdy byla údajně nastolena, pak chaotičnost a v neposlední řadě podoba českého kapitalismu. „Samozřejmě, že tento kapitalismus není ideální a je velmi problematický,“ uvažuje.
Peňas připomíná, že o devadesátkách nelze mluvit bez toho, abychom zmínili i to, z čeho se zrodily – tedy z totalitního režimu.
Spiknutí? Nesmysl
Publicista následně připouští, že se později ve společnosti objevily snahy porevoluční dobu veřejnosti zošklivit. „Určitě. Političtí protivníci Václava Klause museli nepochybně toto přijmout a chopit se toho. (…) Tyto věci jsou ale mnohem přirozenější, než že by mělo jít o nějaké společenské spiknutí. Je to i o střídání generací.“
Čtěte také
„Václav Klaus se stal pro určitou část politického spektra univerzálním démonem – a je otázka, jestli právem, či neprávem, co mu kladou za vinu. Nutno říct, že v 90. letech byl prezidentem Václav Havel, který byl do určité míry také zodpovědný,“ doplňuje.
Jiří Peňás pak při vzpomínce na 90. léta tvrdí, že sám byl mladý a vlastně si to nesmírně užíval.
„Permanentně jsem měl tehdy pocit, že je něco zásadně špatně, protože jsem byl nespokojený se společností. Přišlo mi, že je strašně zaostalá, že si nedostatečně uvědomuje svobodu nebo že je málo civilizovaná.“ Dnes publicista přiznává, že společnosti křivdil.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Světské televizní radovánky. Mafiány Devadesátek si nařeďte soukromím Cristiana Ronalda
První měsíc roku 2022 jsou televizní žně pro všechny milovníky peněz, luxusu a drahých kovů.
-
Postava kapitána Plíška je mi blízká. Zbytečně netlachá, přiznává herec z Devadesátek Martin Finger
„Vždycky jsem se těšil na to, že si zahraju policajta,“ říká herec a umělecký šéf Činoherního klubu Martin Finger. Ten momentálně září v seriálu Devadesátky.
-
Naše generace se moc nechválila, říká autorka Pure devadesátek. V románu řeší frustrace třicátníků
Do čeho vyrostla generace, která milovala pogy, auta Family Frost nebo telenovelu Milagros? Na to zkoušela přijít autorka slavné facebookové stránky Pure devadesátky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.