Der Spiegel: Merkelová by měla následovat Macronovy evropské vize
I přes své vítězství v nedávných německých parlamentních volbách se už kancléřka Angela Merkelová nejeví jako nezpochybnitelná vůdkyně. Ještě při předchozím lidovém výběru Spolkového sněmu před čtyřmi lety si přitom tento status potvrdila přesvědčivým vítězstvím.
Teď ji ale čeká obtížný úkol – vytvořit koalici s liberálními svobodnými demokraty a Zelenými. Směřuje k experimentu, který se rodí z nutnosti, píše se v komentáři týdeníku Der Spiegel.
Merkelová prý bude kancléřkou, která už teď sestupuje z vrcholu své dlouhé politické kariéry. A to podle vlivného německého periodika oslabí i její renomé na globální scéně. Vedoucí světoví představitelé, jako jsou prezidenti Trump, Putin nebo Erdogan, spolehlivě vycítí, že mají co do činění s partnerem, který už svého zenitu dosáhl.
A to by mohlo vysvětlovat nevyřčenou nejistotu, kterou podle magazínu vyzařuje Merkelová od volební noci – snahu udělat cokoli, aby se vyhnula puncu slabosti. Kancléřčina aura vůdkyně svobodného světa prý rovněž bere za své. Už proto, že nedokázala zabránit úspěšnému vstupu pravicových populistů do německého Bundestagu.
Dokonalé načasování
Její pozice testuje i francouzský prezident. Dva dny po volbách Emmanuel Macron zasáhl Merkelovou svým vizionářským proslovem, ve které nabídl jasnou alternativu k její očekávané politické strategii. A hned se za to na jeho hlavu snesla kritika. Projev prý přišel ve chvíli, kdy na něj nemohl Berlín, a zvláště pak kancléřka, nijak reagovat.
„Ale to je nesmysl, načasování Macronovi řeči bylo dokonalé,“ soudí Der Spiegel. Prezident využil skuliny vzniklé odchodem jedné vlády a nástupem té druhé. Připomněl Merkelové, co je podle jeho názoru pro formování vládní koalice ve spojenecké zemi skutečně důležité – a tím je politické znovuzrození Evropské unie.
Macron předestřel strategii pro boj s pravicovým populismem. Odvážně prezentoval svůj pohled na svět, konkrétní vizi budoucnosti Evropy. Nebyly to obvyklé rutinní fráze nebo nudné tirády. Těch už jsou Evropané stejně přejedení a nemohou se zbavit dojmu, že v Bruselu musí být něco shnilého.
Ideální duo
Teď ale jeden z evropských vůdců konečně neohroženě mluví o Evropě. Neomezuje se na ospravedlnění existence Unie, založeném na odkazu děsivé historie kontinentu. Šéf Elysejského paláce se spíše s entuziasmem dívá do budoucna. Nebojme se! To byla prý hlavní idea Macronova poselství.
Merkelová nikdy nebyla vášnivou Evropankou. Ale také nechtěla být zodpovědná za unijní kolaps. A proto po dlouhém váhání například souhlasila s finanční pomocí Řecku. Především ale pochopila dříve než ostatní, že tradiční politika, které reflektuje pouze zájmy národních států, dnes funguje už jen stěží.
Snaha spolkové kancléřky o formování přeshraničních aliancí vyvěrá z osobního poznání, že velké problémy, od migrace, přes změnu klimatu až po finanční trhy, je možné řešit pouze mezinárodně nebo alespoň na evropské úrovni. Macron se může snažit zpochybnit vůdčí pozici Merkelové v Evropě, ale ve skutečnosti se spíše jeví jako její dokonalý doplněk.
Disponuje schopnostmi, které kancléřka postrádá – vizí, patosem a rétorikou. A ona je zase silná v tom, co chybí Macronovi. Tedy v soběstačnosti, zkušenosti a pevných základech. Mohl by to být dokonalý duet, prorokuje německý magazín Der Spiegel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
