Der Spiegel hovořil s Angelou Merkelovou

8. červen 2007

Německá kancléřka Angela Merkelová těsně před vrcholnou schůzkou G 8 v Heiligendammu v Německu poskytla německému zpravodajskému časopisu Der Spiegel obsáhlý rozhovor. Přesto, že tato slova uslyšíte až po skončení schůzky, v rozhovoru se dotkla témat, která se i nás v budoucnu budou navýsost dotýkat, a proto vás o některých pasážích tohoto interviewu chceme informovat.

Můžete si porovnat, co z toho, co si paní kancléřka od tak drahé schůzky - stála sto milionu eur - slibovala, se stalo skutečností.

Schůzka mimo jiné měla za úkol snížit rizika světového finančního systému a zabývat se oteplováním Země. Cíl, s kterým se schůzky zúčastnila, bylo prosadit taková opatření do roku 2050, aby se teplota nezvýšila o víc než o dva stupně. A s potěšením konstatuje, že se pohled pana prezidenta Bushe změnil a že už uznává, že na zvyšování teploty na zeměkouli se do značné míry podílí i člověk. Amerika chce hlavně investovat do techniky a nových biologických pohonných hmot, které by měly pomoci snížit množství kysličníku uhličitého e ovzduší. V tomto bodě vidí paní kancléřka jisté pokroky, protože ještě před časem by bylo nemyslitelné, aby pan Bush prohlásil, že do roku 2020 dvacet procent všech pohonných hmot bude Amerika vyrábět z biologické masy. Jiný názor ale má Amerika třeba na atomové elektrárny. Tady je Německo s panem prezidentem Bushem v ostrém rozporu: Doslova paní kancléřce při předposledním setkání americký prezident řekl, že odmítavý postoj k atomové energii vidí v budoucnu jako neúnosný.

Již tyto zmíněné cíle ale signalizují jistý mírný obrat v politice, a sice zvýšený důraz na dlouhodobé cíle, které mnohokrát překračují délku trvání politických mandátů. Paní kancléřka je přesvědčena, že jen takovéto cíle umožňují odpovědným politikům formulovat jasné kroky v konkrétní politice.

Za zmínku jistě stojí i pasáže o vztahu ke Spojeným státům a Rusku. Paní kancléřka doslova řekla: "My máme s Ruskem strategické partnerství, které chceme stále prohlubovat, ale transatlantické společenství založené na společných kulturbních hodnotách je pro mě něco jiného a velmi důležitého. Vytvářelo se desetiletí. Na druhé straně ale nejsme žádný uzavřený klub. Když se posílí v některé zemi důraz na stejné hodnoty, na nichž stojí naše společenství, nebudeme nikomu zavírat dveře.

Poslední část rozhovoru je věnována budoucnosti Evropské unie. Redaktoři časopisu Der Spiegel se paní kancléřky zeptali: Jsou vnitřní síly v Unii dostatečně silné, aby se dalo hovořit v nějaké dohledné době o Spojených státech evropských, nebo tohle může říci jen nějaký fantasta? Paní kancléřka odpověděla: Buďme realisté. My nemusíme hovořit o Spojených státech evropských. Celou dobu našeho předsednictví se snažím o to, aby to, co nás spojuje a co nás drží pohromadě bylo navenek zřejmější a snažila jsem se odvrátit rozpolcení EU. Náš zájem je, abychom se nenechali rozštěpit a k tomu slouží naše společné zájmy a to jak v ochraně životního prostředí, klimatu, ve světové obchodní organizaci až po naše společné zájmy v bezpečnostní a obranné politice. Pro mě ale cesta k evropskému sjednocení nemá žádnou alternativu. Evropská unie sice není žádný stát, ale máme společné zájmy. Evropa se musí učit v těch základních a rozhodujících otázkách být solidární a národní zájmy upozasďovat Jinak nebude nikdy fungovat.

Nepřímo paní kancléřka Merkelová tedy říká: bez hlubšího propojení se bude Evropa marginalizovat a její role ve světě se bude zmenšovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.