Délka prstů odhaluje chování našich předků

Mužské pohlavní hormony androgeny, mezi které patří například testosteron, vědci spojují s agresivitou a promiskuitou. Androgeny však zanechávají také fyzickou stopu: jejich hladina během nitroděložního vývoje dítěte ovlivňuje geny, které se podílejí na vývoji prstů. Vysoká hladina hormonů zvětšuje délku prstníčku oproti ukazováčku. To znamená, že podle poměru délky těchto prstů se dá odhadnout hladina androgenů a tím i sklon k agresivnímu a promiskuitnímu chování.

Vědci z Liverpoolské univerzity hodnotili délku prstů u různých druhů našich předků – od ardipitéků a australopitéků přes neandrtálce až po moderního člověka. Výsledky jejich studie ukazují, že neandrtálci a časní příslušníci rodu Homo byli vystaveni vyšším hladinám prenatálních androgenů než dnešní lidé. Jejich chování proto zřejmě bylo více konkurenční a promiskuitní. Vysoká míra promiskuity se dá předpokládat i u našeho nejstaršího zkoumaného předka ardipitéka, zatímco o něco mladší australopitékové byli spíš monogamní.

Zdroj: University of Liverpool