David Šťáhlavský: Ukrajinský rok 2016
Ukrajina v roce 2016, to je pro svět i novináře, jak v rovině symbolů, tak důkazů reality, Nadija Savčenková. Ukrajinská letkyně, válečná dobrovolnice, Putinova zajatkyně.
Symbolický byl březnový proces v ruském Doněcku, při kterém i ruští důstojníci smekali před její důstojnickou ctí, odvahou s níž čelila předem domluvenému soudu. Její obhajoba byla obžalobou Kremlu. A protestní hladovkou porazila i Putina. Po jeho milosti se triumfálně vrátila do Kyjeva.
Usedla na své poslanecké místo pustila se do kritiky politiků, hlava nehlava. Tak se Savčenková stala tam a tehdy národním idolem a nadějí skomírající občanské společnosti, ale také přímým ohrožením establishmentu druhé Majdanovské republiky.
Na druhou stranu, Savčenková byla i lehkým terčem, protože revoluční esprit ukrajinské společnosti vyprchal. Po vysilujícím a krvavém Majdanu a hlavně kvůli stále neosmyslené desítce tisíc mrtvých v zamrzlé východní válce.
Savčenková je sice symbolem roku 2016 pro svět, pro novináře. Ale nakonec jistě ne pro obyčejné Ukrajince. Právě koncem roku 2016 byla vyloučena z parlamentní strany expremiérky Julie Tymošenkové, ale také z ukrajinské delegace v PASE. Stojí mimo parlamentní frakce a zakládá opoziční stranu RUNA.
Důvodem je její politická nekonformita a válka v Donbasu, kterou chtěla usmířit na vlastní pěst. Ukazuje se ale, že Rusko má pravdu, když viní Kyjev z toho, že si nepřeje naplnit mírové dohody Minsk II. Prezident Porošenko si samozřejmě přeje ukončit válku, ale vítězně, tedy vojensky.
Blaho oligarchických chobotnic
To se mu ale nemůže povést, jednak proti ruským zbraním separatistů a hlavně s vlastní armádou. Její nebojové ztráty na živé síle byly letos vyšší, než počet padlých na frontě. Na dotaz BBC tisková služba Ozbrojených sil Ukrajiny přiznala 256 mrtvých při dopravních nehodách, výcviku apod. A 211 vojáků zahynulo v boji.
Vrátím se ale ještě k symbolům letošního roku. Pro samotné Ukrajince to není Savčenková i proto, že si mnohem více zapamatovali drsný skok ceny plynu na dvojnásobek. Tím vyskočily i ceny tepla a teplé vody v domácnostech o 65-90 procent. Ti nejchudší mají získat individuálně cílenou podporu, sociálně slabé rodiny mají možnost platit inkaso na splátky.
Ukrajina tak sice splnila jednu z podmínek zahraničních věřitelů, ale zásadně si je nenaklonila. Místo dvou tranší dalšího úvěru dostala letos ostatně jen jednu splátku. A ne plánovaných 1,7 mld. USD, ale jen miliardu. Přesto Kyjev splnil i další podmínku MMF a zestátnil největší soukromou banku, Privatbank. Jejím hlavním akcionářem byl oligarcha, bývalý gubernátor Dněpropetrovské oblasti, Ihor Kolomojskij. Jejími klienty je polovina obyvatel země. Národní banka tak zachraňovala celý bankovní sektor země před jistým krachem.
Kolomojskij a jeho obchodní partner, miliardář Gennadij Bogoljubov, podle hlavního regulátora dovedli finanční dům do krize a neplnili podmínky rekapitalizace. Oligarcha to pochopitelně odmítá a mluví o státní zvůli. Jiné zdroje ale naznačují, že Kolomojskij banku vytuneloval a stát ultimativně přinutil k zestátnění. Po skokovém růstu cen komunálních plateb, je zestátnění Privatbanky logicky druhým z hlavních témat letošního roku pro řadové Ukrajince.
To, co si naopak z letošního roku spolehlivě nezapamatují je, že národní ekonomika se přestala propadat. Sarkasticky lze dodat, že už bez toho nebylo kam. Nicméně pro rok 2017 to dává naději na jistý růst. Uvádí se od 1,5 z vládních kruhů do 2,5 procenta od prognostiků z MMF. Pro představu propad ekonomiky od roku 2014 je srovnatelný s devastujícím kolapsem národního hospodářství Ukrajiny po pádu SSSR v 90. letech.
Skutečný stav Ukrajiny budeme moci bilancovat ale zase až za rok. Už dnes je přesto jisté, že perspektivně nepotřebuje země ani tolik zahraničních půjček, jako investic. A ani ne tolik program národní konsolidace, jako odhodit chomout korupce a klanových kartelů. To jsou dvě konstanty, které spolehlivě destruují zemi a zbavují ji soudnosti.
Oprávněně ale lze pochybovat už teď o tom, že to dokáže stávající establishment, který je napojený a financovaný kmotry a pracuje s řízenou propagandou, resp. dezinformací právě pro blaho oligarchických chobotnic.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.