David Klimeš: Co patří do rozpočtu, to tam také má být
Nepopulární německá vládní koalice se prakticky pořád o něco sváří. Ale nyní to je opravdu velké. Sotva se dohodla na rozpočtu na další rok, ministr financí Christian Lindner to hned zpochybnil. A důvod je všem Němcům už dobře známý. Vlády v Berlíně si zvykly zakládat nejrůznější speciální mimorozpočtové fondy a samotný rozpočet tak dosahoval opticky alespoň trochu přijatelných čísel schodku. Ale kdo s čím zachází, tak s tím nakonec také schází.
Alespoň tedy zatím v Německu. Tamní ústavní soud minulý rok dovodil, že ze speciálního klimatického fondu nelze jen tak vzít 60 miliard eur a poslat je na něco jiného.
Čtěte také
Vláda kancléře Olafa Scholze pak horko těžko hledala způsob, jak tento problém vyřešit. A když už se zdálo, že ho vyřešila, vystoupil nyní právě ministr financí, že jeho experti našli podobný problém u dalšího speciálního fondu.
Jak celá vládní pře skončí, těžko říct. Ale v německém establishmentu zavládlo jednoznačné přesvědčení, že machinace s mimorozpočtovými fondy za účelem vylepšování obrazu státního rozpočtu už musí přestat.
Hlavně, ať to není v rozpočtu
A teď se přesuňme do Česka. Touto letní dobou se vždy už konaly první diskuze o zamýšleném státním rozpočtu na příští rok. Letos však poprvé Zbyněk Stanjura (ODS) nic nezveřejnil, prý do konce srpna času dost, jen by zveřejnění základních parametrů rozpočtu vyvolalo zbytečnou kritiku.
Čtěte také
Takového přístupu vůči veřejnosti je věru škoda, protože v posledních letech oprávněně rostou obavy, zda v rozpočtu je opravdu vše, co v rozpočtu být má. A zde se český příběh potkává s tím německým.
V roce 2023 česká vláda objevila, jak se přenesením kusu státních financí do speciálních fondů dá opticky vylepšit schodek rozpočtu.
Ač tradičně si za stát půjčuje ministerstvo financí, v posledních letech je přeborníkem na půjčky specializovaný Státní fond dopravní infrastruktury. Místo aby si půjčilo ministerstvo a tyto prostředky jako obvykle poskytlo fondu na stavbu dálnic či železnic, nyní si půjčuje sám fond a nekazí tak čísla rozpočtového schodku.
Čtěte také
Je to celé zbytečné, protože to státní dluh nesníží ani o korunu a velmi brzo bude fond vůči svému kapitálu dlužit opravdu obří sumu, ale pro politický příběh o snižování rozpočtového schodku je to extra důležité.
Z letošní sekyry 252 miliard se ministerstvo financí chce v příštím roce dostat na 235 miliard. Kdyby ovšem v rozpočtu bylo zahrnuto i zhruba 20 miliard nového dluhu dopravního fondu, žádné snižování schodku by vládní marketéři nemohli veřejnosti prodat.
Česká cesta
Poučení z Německa pro Česko není složité. Co má být v rozpočtu, to ať je v rozpočtu. Speciální fond má nárok na samostatnost, jen když pokryje své výdaje z garantovaných nerozpočtových příjmů.
Úplně nejlepší by proto bylo tyto neplnohodnotné fondy zrušit a podřídit transparentní a možná i méně nákladné správě pod státním rozpočtem.
V Německu to už pochopili. V Česku, kde politici nejsou schopni razantně – buď snížit výdaje státu, či naopak zvýšit daně, ale zároveň přitom slibují, že nějakým zázrakem umoří obří schodky státních rozpočtů.
Je však pravděpodobné, že vyvádění dluhů do mimorozpočtových fondů ještě čeká zářná budoucnost.
Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
