Dávejte žákům slovní hodnocení, vyzývají s koncem pololetí inspektor Zatloukal i expert z EDUin
Většina školních lavic po Vánočních prázdninách stále zeje prázdnotou. Do tříd se vrátili pouze prvňáci, druháci a žáci speciálních škol. Ostatní musí pokračovat v distanční formě výuky. Například maturanti se přitom ocitají v nezáviděníhodné situaci. „Přišli totiž nejen o podstatnou část letošního školního roku, ale prakticky i o polovinu toho loňského,“ upozorňuje ředitel Gymnázia Ústí nad Labem a místopředseda rady Asociace ředitelů gymnázií České republiky Alfréd Dytrt.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal má ale za to, že maturanti mají třeba oproti deváťákům – které také čeká přechod do dalšího stupně vzdělávání – několik výhod: „Mají dost velkou motivaci z hlediska další profesní dráhy, jsou starší a samostatnější.“
Čtěte také
Vůbec nejhůř jsou na tom ale v tuto chvíli studenti tříletých učebních oborů, myslí si. „Jejich praktická výuka vůbec neprobíhala a přechod do praxe bude obtížný.“
S odhlédnutím od věku studentů nebo typu vzdělávacího zařízení vidí Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin zásadní problém distanční výuky ve zvětšujících se rozdílech mezi jednotlivými dětmi.
„Největší problém, který souvisí s distanční výukou, je to, že ohromným způsobem narůstají nerovnosti ve vzdělávání. Sociálně znevýhodnění žáci z toho vyjdou jako ti nejvíce poražení.“
Proto bude podle Hřebeckého při návratu ke klasické výuce velmi záležet na citlivosti přístupu každého vyučujícího a toho, jak danou problematiku zohlední.
Slovní hodnocení a sebehodnocení
Školní inspektor Zatloukal připomíná, že učitelé pro závěr pololetí zvažují i jiné způsoby hodnocení, než jsou klasické známky. „Žáci musí získat nějakou zpětnou vazbu o tom, jak jejich vzdělávání probíhalo, a hodnocení může mít různou podobu.“
Čtěte také
Dodává, že školy by měly zohlednit podmínky vyučování a zvolit třeba slovní způsob hodnocení. „Je náročnější, ale dává komplexnější zpětnou vazbu. A je také jistou formou pozitivní motivace.“
S tím souhlasí Miroslav Hřebecký a říká: „Na způsobu hodnocení se může hodně pokazit, ale může se proměnit i ve velkou příležitost.“
Ke škále typů klasifikace by přidal ještě sebehodnocení, které mu v debatách o možnostech pedagogů zatím chybí. „Učitelé by měli zahrnout platformu sebehodnocení dítěte – když na ni nastoupíte, tak automaticky budujete partnerský přístup a zodpovědnost.“
Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor
Alfréd Dytrt, místopředseda Rady Asociace ředitelů gymnázií České republiky za Ústecký kraj, ředitel Gymnázia Ústí nad Labem
Miroslav Hřebecký, EDUin
Speciál Lukáše Matošky uzavírá Hřebecký slovy o důležitosti dlouhodobé motivace. Obává se totiž, že pokud žáci neuvidí příslovečné světlo na konci tunelu, bude se jejich motivovanost postupně „rozplizávat do ztracena“.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.
Související
-
Online výuka je chabá náplast, antigenní testování by mohlo školy stabilizovat, věří ekonom Münich
Teď už panuje jasná politická shoda na tom, že uzavírání škol musí přijít jako poslední možnost, ne jako první, věří bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
-
Petr Šabata: Děti se vrací do školy – a teď je třeba mírnit Matoušův efekt
Děti, které tento rok zápasí se školní výukou nabouranou koronavirem, budou jednou poradci pro domácí roboty, herní designéři, operátoři dronů, poradci pro jednoduchost.
-
Online kroužky a virtuální spolužáci. Jak hodnotí rok poznamenaný pandemií děti?
V posledních dnech jsme reflektovali uplynulý rok se seniory a dobrovolníky. Tentokrát se ptáme dětí. I jejich svět se obrátil v důsledku protiepidemických opatření naruby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.