Dark turismus. Proč je vyhledávání temných míst oblíbené?

Přestože se může zdát, že jde o moderní trend, jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. Už ve starověkém Římě přitahovaly davy gladiátorské zápasy a ve středověku bývaly veřejné popravy masovou podívanou.

Čtěte také

Supervlci, tmavé žáby i „živá plíseň“. Černobyl se proměnil v unikátní přírodní laboratoř

Samotný pojem dark tourism zavedli až v 90. letech 20. století britští badatelé John Lennon a Malcolm Foley, kteří upozornili na to, že fascinace smrtí a tragédiemi provází lidstvo prakticky odjakživa.

Dnes mezi nejznámější cíle dark turismu patří bývalý koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau, ukrajinská Pripjať nebo opuštěné nemocnice, věznice a průmyslové objekty.

O tom, proč podobná místa lidi přitahují a jaké emoce v nich vyvolávají, v Tématu Plus mluví psycholog Štěpán Vymětal. Své zkušenosti přidá také cestovatel Radim Bača, který se návštěvám temných lokalit věnuje již řadu let.

Mezi pietou a atrakcí

S rostoucí popularitou dark turismu sílí také debata o jeho etických hranicích. Z některých míst se stávají turistické atrakce nabízející silný zážitek, což vyvolává otázky, zda nedochází ke komercionalizaci lidského utrpení. Sociální sítě navíc proměnily způsob, jakým lidé tato místa navštěvují a sdílejí.

Čtěte také

Klostermann, dark turismus a zelení vědci v pařátech Miloše Zemana. Průlet diskurzem o Šumavě

Muzeum v Osvětimi například opakovaně upozorňuje na nevhodné chování některých turistů, kteří si v prostorách pořizují selfie nebo pózují na místech spojených se smrtí.

Dark turismus ale může mít podle psychologa Štěpána Vymětala i pozitivní rozměr – pomáhá uchovávat historickou paměť, rozvíjet empatii a otevírat důležitá společenská témata.

Pořad Téma Plus zamíří například na Bohnický ústavní hřbitov v Praze, jehož historii a proměnu mapuje badatel a průvodce Jiří Vítek. Dalším oblíbeným cílem je hrad Houska, který obestírají legendami o pekelné bráně a nadpřirozených jevech. 

Dark turisté míří ale i na místa spojená s tragickými událostmi druhé světové války, jakou jsou Terezín, Lidice nebo Ležáky. 

Vedle historických tragédií dnes doplňuje fenomén dark turismu takzvaný klimatický dark turismus, kdy lidé navštěvují oblasti postižené požáry, záplavami nebo postupným vylidňováním v důsledku klimatických změn.

Jak se dark turismus proměňuje pod vlivem sociálních sítí a turistického ruchu? Co návštěvníci na těchto místech hledají – poznání, emoce, nebo ještě něco jiného? A nestává se z lidského utrpení turistický produkt? I na to hledá odpovědi pořad Téma Plus.