Teroristé z organizace ETA dokázali zabít premiéra, nešetřili ale ani vlastní lidi
Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše.
Čtěte také
V 9:36 se generálovo auto po obřím výbuchu vymrštilo do výšky třípatrového domu a přes římsu přelétlo až do dvora jednoho z okolních domů. O oblibě frankistického premiéra svědčí lidové komentáře, že se Carrero Blanco stal prvním španělským „astronautem“.
Atentát na předsedu vlády byl největší uskutečněnou akcí baskických separatistů, kteří si s Francovým režimem vyřizovali účty, i když samotného Franca se jim nikdy odstranit nepodařilo.
Blanco byl nenáviděným exponentem Francova režimu a jeho smrt podle všeho urychlila demokratizaci Španělska. V rozporu s tím ale zároveň ETA neboli „Baskicko a svoboda“ po konci frankismu ještě přitvrdila.
Baskicko mezi Frankisty a republikány
Oblast čtyř provincií na severu Španělska byla už od konce 19. století neklidným územím. Utvářela se tam moderní identita baskického národa, který nechtěl se Španěly splynout. Baskové ovšem nebyli zdaleka jednotní co do vztahu ke Španělsku a v míře ambicí po autonomii nebo samostatnosti.
Čtěte také
V tomto ohledu byla pro baskické snahy o samostatnost největším problémem provincie Navarra, protože historicky dávala přednost autonomii v rámci Španělska před samostatností.
Během španělské občanské války ve 2. polovině 30. let navíc Baskové možná nechtěně Francovi pomohli. Část Basků totiž vyznávala velmi konzervativní katolicismus, a to ji stavělo do opozice vůči španělským republikánům.
Franco jako dočasný vítěz nad Basky
Během 50. let se ovšem situace Španělska i Franca samotného mění. Franco přestává být fašistickým vyvrhelem a v okolnostech studené války se stává spojencem USA i západoevropských demokracií.
To dostává Baskickou národní stranu znovu do defenzívy: už po roce 1945 se stahuje do exilu, exilová vláda Basků úřaduje v Paříži a omezuje se v podstatě na protesty proti Francově politice a na podporování baskické kultury v exilu.
Snaží se ale získat mezinárodní podporu pro baskický boj za autonomii, v ideálním případě samostatnost. Když v opozici vůči Francovu režimu vzniká v roce 1959 ETA, je ještě pouhou organizací radikálních studentů. Během následujících deseti let se ale přemění z radikálního nacionalistického hnutí ve funkční a obávanou teroristickou organizaci.
Chceme Baskický stát!
Na přelomu 60. a 70. let mnoho lidí považovalo baskické separatisty za hrdiny, bojovníky proti fašistické totalitě. Jenže tak jednoduché to nebylo. Na prvním místě byla snaha o samostatnost, ne touha po demokracii.
Demokratizující se Španělsko považovali baskičtí teroristé za stejného nepřítele jako Francovu diktaturu, za stát, který utlačuje všechny své národnostní menšiny, od Basků přes Katalánce až po obyvatele Kanárských ostrovů.
K útokům na španělské vojáky či policisty přibyly brzy po madridském atentátu na předsedu vlády další pumové atentáty na nevinné civilisty, ať už v ulicích, v kavárnách nebo v obchodních centrech (největší v roce 1987 v Barceloně). V repertoáru ETA byly běžné únosy a vraždy politiků, i regionálních a dokonce baskických, pokud nesouhlasili s politikou ETA.
Vraždy vlastních lidí
Výjimkou nebyly ani vraždy vlastních neposlušných členů, z nichž nejdrastičtější případ představuje bývalá členka ETA Maria Dolores Katarain, známá pod přezdívkou Yoyez, kterou ETA zastřelila přímo před očima jejího malého syna v září 1986 v odvetu za to, že se od organizace odpojila a v té době už odmítala její metody.
Jak ETA poznamenala španělskou historii druhé poloviny 20. století? Co všechno měla na svědomí a které okolnosti nakonec přispěly k jejímu zániku a odzbrojení? Jak se španělský stát teroristům bránil? Jakou roli hrála v historii ETA Francie? Proč se nikdy nerozvinul srovnatelný terorismus katalánský? A jakou roli hraje baskická otázka v dnešním Španělsku?
Na tyto otázky bude hledat odpověď první díl Tématu Plus o teroristických organizacích 20. století. Hosty pořadu jsou iberoamerikanista Radek Buden a spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Ľubica Zlochová.
Tento pořad je součástí série Terorismus, kterou můžete slyšet každý zářijový čtvrtek a každou zářijovou sobotu po 20. hodině na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích. Všechny díly série najdete ZDE >>
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
