Dánský liberální stát
Snad proto, že přímořské Dánsko leží na mnoha ostrovech, migrace lidí tu byla vždycky přirozená. O Dánsku se většinou mluví jako o státu přátelském k imigrantům. Situace se ale někdy komplikuje snad i proto, že Dánové jsou odjakživa provokatéři.
Území dnešního Dánska bylo germánskými kmeny Anglů, Sasů nebo Jutů osídleno už v době před Kristem. Ti migrovali směrem na jih a západ, hlavně do dnešní Anglie, Belgie a Nizozemí, kde se usidlovali na místech uprázdněných Římany. Nejpozději od 8. století byli ale dnešní Dánové známí především jako Vikingové. I když si o sobě mysleli, že jsou obchodníci, šlo o druhou vlnu nájezdníků. S kořistí se nejdříve vraceli domů na sever, později se z nich ale na nových územích stali imigranti a přímo "kolonizátoři". Právě tito Dánové svým usazením dali základ třeba sjednocené Anglii, Normandii v severní Francii, odkud byla Anglie paradoxně později dobyta, ale taky Království obojí Sicílie a křižáckým panstvím v Palestině, kde byli ceněni nejen jako udatní vojáci.
A jak to probíhalo na samotném severu? Dánové patřili mezi největší dobrodruhy i tam. A díky nim se Faerské ostrovy, ale i Grónsko a později taky Island staly součástí Dánského království. Dobyvatelé se zde usazovali kvůli obchodu a jako emigranti se prý v té době jednotlivě dostávali i do Ameriky. Víc než aktivní byli i v oblasti Baltu a své malé čtvrti si v rámci hanzovního obchodu budovali od Osla přes Talin až po významný Lübeck, který od té doby patřil k území Dánska. Královská mocnost začala ochabovat jen postupně. Třeba dánsky mluvící jižní část Skandinávského poloostrova získalo Švédsko až v 17. století. Skane, kraj v okolí Malmö, v sobě dnes ale stále nosí dánskou kulturu a lidé odtud například často odcházejí za prací, hlavně do Kodaně. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, přesto se Dánsko dodnes dokázalo udržet ve svých severních "koloniích".
Dánsko je stále velice úspěšné a zůstává státem s nejvyšší životní úrovní na světě. Jistě za to může pracovitost, inteligence a solidarita místních obyvatel. A jak jsme to na počátku mysleli s tou provokativností? Když dánské noviny otiskly karikaturu proroka Mohameda s bombou pod turbanem, rozzuřil se celý ortodoxní islámský svět. Cestující Dánové, především obchodníci, začali mít problémy islamisti pálili dánské vlajky a malá země se pro ně stala nepřítelem. Přesto 200 000 osob muslimského vyznání žijících trvale v Dánsku má k této liberální zemi velmi dobrý vztah. To se týká i jiných národností, které zde žijí, od původních Němců přes Švédy, Finy, až po migranty z jižní Evropy a Afriky. Těch zde ale nežije tolik jako například Poláků migrujících za prací z blízkého území. Ti se zde dají počítat na desetitisíce.
Jako se dnes do země jiní dostávají, tak během desítek let v 19. století emigrovaly statisíce Dánů hlavně do úrodných oblastí amerického Středozápadu, na území Wisconsinu, Minnessoty nebo Iowy. Hodně Skandinávců ale žije i ve státě Utah a na území Kanady. Dánové byli dokonce aktivní v oblasti Karibiku, kde bývaly desítky dánských plantáží. Ale to, jak dnes Dánové ve své zemi dávají prostor etnickým menšinám, zůstává ukázkou, že sami taky měli vždy rádi svobodu. Proto se třeba Grónsko, kde stále žije nejméně 10 000 Dánů, pomalu stává samostatnou zemí s vlastní vládou, přičemž Faerské ostrovy o to viditelně nestojí. Přitom u Grónska se našla nová naleziště ropy a zemního plynu. Dánové asi tuší, že s tolerantním přístupem se dosáhne víc.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
