Dánská vlajkonoška

10. únor 2006

Slavnostním ceremoniálem dnes začnou olympijské hry. Ví se, že tu slávu bude snímat třicet dva televizních kamer a nataženo bude sto kilometrů kabelů. Na převoz pódia, osvětlení či speciálních efektů bude třeba sto padesáti nákladních automobilů a na čtyřech tisících metrech pódia že se o show postará na šest tisíc dobrovolníků v různých kostýmech.

V tisku se objevila i jména osmi italských olympijských vítězů, kteří společně zapálí olympijský oheň. A pak je zde ještě zpráva, že Dorothe Holmová, která při slavnostním ceremoniálu ponese dánskou vlajku, bude mít zřejmě zvláštní policejní ochranu. Hlídat ji ostatně bude také na patnáct tisíc policistů a vojáků a ve vzduchu bojové letouny. Dánové budou mít na olympiádě jenom devět sportovců a jejich vlajka by určitě nebyla v centru pozornosti, kdyby ji poslední dobou svět neviděl hořet na demonstracích rozlícených muslimů. Jenomže být dnes Dánem je riskantní a nést dánskou vlajku chce kuráž.

Každý krok třiatřicetileté dánské vlajkonošky budou s napětím sledovat miliony lidí u televizních obrazovek. Dorothe Holmová je členkou curlingového týmu. Nekreslí karikatury, ani nevydává noviny, jako ostatně naprostá většina Dánů. Nejspíše ji ani nenapadne, že vlajka, která tradičně zdobí její vánoční stromek či narozeninový dort, se stává symbolem konfliktu kultur či svobody tisku. Holmová ponese vlajku, o kterou si islámští fanatici otírají boty, a která tedy ukazuje nebezpečí fanatismu. Princip kolektivní viny, kdy jsou nenáviděni lidé kvůli příslušnosti ke svému národu, je nepřijatelný. Holmová dnes bude vlajkonoškou slušných lidí, kterým je při pohledu na fanatiky úzko. Nemusíme být Dány, abychom cítili, že prapor, který ponese, je náš.

autor: iho
Spustit audio