Daniel Veselý: Česká levice na rozcestí, anebo na scestí?

26. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojtěch Filip, sjezd KSČM

Víkendový sjezd Komunistické strany Čech a Moravy potvrdil starou pravdu, že tato strana není schopna žádoucí a očistné sebereflexe, když v jejím čele opět stanul milovník starých pořádků Vojtěch Filip, který zvítězil nad Stalinovým pohrobkem Josefem Skálou.

Premiér v demisi Andrej Babiš se nyní nemůže dočkat vyjednávání s KSČM a ČSSD o sestavení funkční vlády, přičemž se ozývají varovné hlasy o návratu komunistů do nejvyšších pater moci.  Skutečné nebezpečí však nespočívá v rehabilitaci neblahé minulosti, nýbrž v etablování pravicových autoritářských trendů. A na tom nic nezmění ani pověstný Zemanův sarkasmus, jeho výroky o „prohraném únoru“ a plané naděje na ustavení levicové vlády.     

Petr Hartman: Filip se nerozbil o Skálu a dál povede komunisty

p201804210167101_180421-102541_pj.jpeg

Po výprasku ve sněmovních volbách to vypadalo na to, že KSČM bude mít v dohledné době nového předsedu.

Důvodů, proč je naprosto absurdní považovat KSČM za moderní levicovou stranu, je vícero. Komunisté během takzvané uprchlické krize, ostatně jako další politické subjekty, oportunisticky naskočili na xenofobní vlnu a definovali se jako úzkoprsí šovinisté, jimž jsou osudy milionů válečných uprchlíků a tisíců nešťastníků utopených ve Středozemním moři zcela ukradené. 

Čeští komunisté se nikdy netajili svou otevřenou náklonností vůči autoritářským a oligarchickým režimům, ať již mluvíme o Putinově Rusku, Asadově diktatuře či Si Ťin-pchingově Číně. Ostrá kritika nešvarů a zločinů západních vlád z úst Filipových soukmenovců pak zcela pozbývá smyslu, třebaže – obecně vzato – je tato kritika zcela legitimní. 

Skutečná levice je internacionální

Autentická levicová strana by nikdy nekoketovala s anachronickými koncepty, jako jsou znovuzavedení trestu smrti nebo paragraf o příživnictví, a nepropadala by paranoidním konspiračním teoriím.

Daniel Veselý

Skutečná levice vychází z internacionalismu, nerozlišuje potřebné podle náboženské či etnické příslušnosti a nehloubí hluboké příkopy mezi lidmi na základě domnělé odlišnosti. Kdyby byla KSČM schopna reflektovat moderní levicové trendy v Evropě, byla by se inspirovala kupříkladu panevropským hnutím Democracy in Europe Movement 2025 (DiEM25), v jehož čele stojí řecký ekonom Yanis Varoufakis. 

Tato politická platforma usiluje o sjednocení evropských levicových stran a občanských a protestních hnutí tak, aby byla zachována integrita Evropské unie – přičemž se nebojí otevřeně kritizovat krizové jevy uvnitř EU, především přílišnou koncentraci politické a ekonomické moci a nízkou participaci Evropanů na chodu této klíčové instituce. DiEM25 argumentuje, že tímto způsobem lze překonat jak prohlubující se xenofobní a nacionalistické vášně na starém kontinentě, tak nežádoucí rozpad EU. 

Leč realita je taková, že KSČM používá levicové ideály jako mimikry, zatímco česká levicová scéna doplácí na vnitřní fragmentarizaci, intelektuální rozštěpenost a žabomyší rozbroje.

Autor je komentátor Britských listů.

Spustit audio

Související