Daniel Veselý: Afghánistán – světlo na konci tunelu

Afghánské bezpečnostní síly v Kábulu
Afghánské bezpečnostní síly v Kábulu

Prezident Miloš Zeman ve vzácné názorové shodě s tuzemskou komentátorskou obcí je skálopevně přesvědčen o tom, že se u Kábulu bojuje i za Prahu.

Mezitím však Spojené státy slibně navázaly na loňské diplomatické rozhovory s Tálibanem o možnostech, jak ukončit afghánský konflikt, který trvá už 17 let.

Daniel Veselý: Konflikt v Afghánistánu má pouze diplomatické řešení

Americký ministr obrany James Mattis na návštěvě Prahy

Tragické úmrtí českých vojáků v Afghánistánu by v české politické a mediální sféře mělo iniciovat korektní debatu nejen o smyslu našeho vojenského angažmá v této zemi, ale i o stažení všech aliančních vojsk.

Rýsuje se přelomová mírová dohoda, podle níž by se zahraniční ozbrojené síly měly z Afghánistánu stáhnout do 18 měsíců od ratifikace dohody, přičemž Talibán by měl zajistit, aby se Afghánistán nestal základnou pro útoky Al-Káidy a Daeše proti Spojeným státům. Součástí smlouvy má být i výměna vězňů a zrušení zákazu cestování pro několik vysoce postavených tálibů.

Úspěšným diplomatickým rozhovorům předcházelo oznámení Trumpovy administrativy o stažení 7 tisíc amerických vojáků z Afghánistánu, tedy poloviny amerického kontingentu. Nezapomínejme však, že Trumpův kabinet v marné snaze srazit Tálibán na kolena téměř zdvojnásobil počet amerických vojáků v této zemi.

Limity vojenské síly

Tálibán nepřijal nabídku míru od afghánské vlády

Afghánský prezident Ašraf Ghaní

Afghánský prezident Ašraf Ghaní nabídl Tálibánu politické uznání a příměří výměnou za mír, ale povstalecké hnutí reagovalo chladně, informuje server Gandhara, afghánská odnož Rádia Svobodná Evropa. Prezidentův mírový plán naopak přivítala dvacítka zemí a OSN. Ghaní na nedávné mezinárodní konferenci v Kábulu uvedl, že by v jeho rámci bez jakýchkoli předběžných podmínek propustil vězně, zrušil sankce a uznal Tálibán za legitimní politické uskupení.

Trumpova sázka na eskalaci konfliktu spočívající taktéž v intenzivnějším bombardování Afghánistánu byla předem odsouzena k nezdaru, neboť Tálibán reagoval tvrdou protiofenzivou a sérií sebevražedných útoků.

Bílý dům tak volky nevolky přiznává vojenskou porážku ve válce, jež připravila o život 100 tisíc lidí, zatímco Tálibán dnes kontroluje či operuje na území, kde žije téměř polovina afghánské populace. 

Ačkoli řada komentátorů a analytiků varuje před zbrklým stahováním amerických vojsk z Afghánistánu a preferuje setrvání západních vojsk v zemi, oficiální zprávy často líčí afgánské reálie v černých barvách, třeba loňský audit Pentagonu, analýzy zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) nebo posudky CIA.

Američtí diplomaté se sešli na přímém jednání s afghánským Tálibánem

Dohoda nemusí být těžce vybojovaným kompromisem, ale jen zástěrkou pro stažení amerických vojáků. A Tálibán možná zase slibuje něco, co nemá v úmyslu dodržet.

V rozporu s dlouhodobým přístupem Bílého domu se američtí diplomaté v uplynulých dnech sešli k přímému jednání se zástupci afghánského povstaleckého hnutí Tálibán v Kataru. Na rokování nebyli přítomni představitelé afghánské vlády.

Zastánci vojenského řešení afghánského konfliktu se obávají, že pokud USA a jejich stoupenci zemi opustí, dojde ke krveprolití, přičemž v ohrožení se ocitnou zejména ženy. Jenže zahraniční armády na rozdíl od Tálibánu mohou jen stěží v Afghánistánu zůstat na věčné časy a samy jsou terčem nekonečných útoků paštunských extremistů.

Postavení žen se zlepšilo jen částečně, protože Afghánistán je stále považován za jedno z nejhorších míst pro ženy na světě. Navíc válečný konflikt nejhůře dopadá na nejzranitelnější segmenty afghánské populace, tedy na ženy a děti.

A je zapotřebí si přiznat nepohodlný, leč zásadní fakt: zahraniční vojska jsou jedním z hlavních faktorů dlouhodobé afghánské mizérie. Vždyť jen v průběhu několika prvních měsíců útoku na Afghánistán zahynulo pod americkými bombami více než tisíc civilistů, jak se dočteme v oficiálních dokumentech.

Trnitá cesta k mírové dohodě

I vzhledem k nepopiratelné destrukci způsobené americkým bombardováním, nočními raziemi či pozemními operacemi prováděnými v součinnosti s afghánskou armádou; destrukci, již mohou zastínit pouze zvěrstva Tálibánu a dalších extremistických skupin, jsou diplomatická jednání vlastně logickým vyústěním z patové situace.

Daniel Veselý

Je nezbytné, aby se do rozhovorů zapojila i afghánská vláda, s čímž tálibové ještě na sklonku minulého roku nesouhlasili, neboť upřednostňovali dialog s Bílým domem. Jenže skutečný diplomatický úspěch musí zahrnovat i interní dialog a trvalé příměří, jak konstatuje zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad.

Trnitou diplomacii může překazit také neústupnost amerického establishmentu a názorové zvraty amerického prezidenta Donalda Trumpa. Avšak již nyní je zjevné, že nejdelší válku v amerických dějinách mohou ukončit jedině mírové rozhovory.