Daniel Kroupa: Za Zdeňkem Jičínským
Se Zdeňkem Jičínským jsem se poprvé setkal v průběhu sametové revoluce v Laterně magice a od počátku bylo jasné, že máme velmi odlišné politické názory.
V té chvíli společným cílem bylo porazit vládnoucí totalitní moc komunistické strany a on, jako jeden z mála, měl jasno, jaké právní kroky je třeba udělat.
Byl to on, kdo na jednání Občanského fóra s Adamcovou vládou vznesl požadavek na zrušení článku 4 Ústavy ČSSR o vedoucí úloze komunistické strany. Společně jsme připravili politické zadání volebního zákona pro první svobodné volby. Na základě toho paragrafové znění napsal Jan Filip.
Společně jsme za OF byli zvoleni do Federálního shromáždění. Tam jsme ale celou dobu měli ostré politické spory. Shodovali jsme se v odporu vůči totalitě, rozcházeli v představě o budoucí podobě demokracie.
Spolu jsme připravovali Listinu základních práv a svobod, proti sobě jsme stáli ve věci lustrací, restitucí, privatizace a zejména Ústavy České republiky. Zlobil se, že k její tvorbě nebyl přizván ani jako odborník.
Ani stopa nepřátelství
Byl by dlouhý seznam toho, v čem všem jsme se rozcházeli. Neustále se na nás mračil. Teprve když mu jednou Pavel Bratinka řekl, že je dneska nějaký ponurý, rozesmál se a řekl: „Ale to já jsem vždycky.“ Měl svůj styl a byl stále stejný.
Přes všechny spory a konflikty, které jsme spolu měli, a že jich nebylo málo, jsem nikdy nezaznamenal ani stopu nepřátelství. Nikdy se ke mně nepostavil zády a i při náhodných setkáních zanechal spěchu a probral se mnou aktuální dění.
Naposledy jsem s ním mluvil v Národním divadle 30. listopadu 2019, na premiéře hry Kabinet o jednání OF s Adamcem. Byl nemocný, ale potěšený, polichocený a pobavený.
Nemohl se nezasmát, když zjistil, že jeho přítele Vladimíra Mikuleho hraji já. Jeho postavu hrál matematik a dramatik René Levínský a s jeho výkonem byl spokojený. Bylo to krásné a smířlivé setkání. Zdeněk Jičínský má své místo v české historii, čest jeho památce.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
