Daniel Kroupa: Volání po svobodě, která není svobodou

24. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odpůrci očkování na Staroměstském náměstí v Praze

Svoboda je příliš vzácným darem, než abychom mlčeli k tomu, když někdo popírá, nebo když překrucuje její význam. To první dělávají bojovníci za všeobecnou rovnost a toho druhého se dopouštějí lidé, kteří si svobodu nárokují jenom sami pro sebe, aniž by ji respektovali u druhých.

Rovnostáře protentokrát odbudeme poukazem, že rovnost je hodnotou pouze tehdy a v těch případech, je-li odvozena od svobody. Pro živočichy řízené přírodními instinkty a neschopné svobodného rozhodování nemůže být rovnost něčím, co by bylo hodno jejich úsilí. A touží-li otroci po rovnosti s pány, pak jen proto, aby byli také svobodnými.

Čtěte také

Dnes je naším problémem pojetí svobody překroucené bezohledným sobectvím, jehož jsme aktuálně svědky u lidí odmítajících se podřídit vládním opatřením směřujícím k potlačení nebezpečné nákazy.

Jistě jsou mezi nimi mnozí, kteří nevěří oficiálním zprávám o hrozbě, jakou virová epidemie představuje, ani informacím o účinnosti vakcín, jejich schopnosti šíření nemoci zabránit. A podléhají představám, že to všechno je jenom spiknutí farmaceutických firem, které chtějí maximalizovat své zisky.

O těch si můžeme myslet, že jsou popletení dezinformacemi, anebo že se prostě mýlí.

Nabídnout lepší řešení

Závažnější z našeho hlediska je však uvažování těch, kteří jsou přesvědčeni, že jejich svobodu nesmí stát omezovat ani v situaci obecného ohrožení. Opírají se o pojetí autonomního jednotlivce, jehož svoboda spočívá v neomezeném právu sledovat své vlastní zájmy. S tímto pojetím pracují politické teorie společenské smlouvy a ekonomické teorie trhu.

Čtěte také

Někdy se nazývá „metodickým individualismem“, který je užitečný, pokud jde o rozkrývání některých způsobů chování lidí ve společnosti a v hospodářských vztazích.

Bezmyšlenkovitým zobecněním tohoto konceptu a aplikací mimo stanovený teoretický rámec se z metodické pomůcky snadno stane špatná filozofie člověka s tragickými následky.

Lidé se totiž nerodí jako autonomní jedinci, ale jako bezmocná nemluvňata, která k tomu, aby se stala bytostmi schopnými jednat samostatně, potřebují péči a výchovu od druhých lidí.

Významem slova autonomie je život podle vlastních pravidel. A tomu se člověk musí naučit tím, že nejprve žije podle pravidel sdílených s druhými. Tak je to do chvíle, než se jeho rozumové uvažování rozvine do té míry, že je schopen převzít odpovědnost za tvorbu pravidel vlastních.

Daniel Kroupa

Vlastními jsou však pouze ve vztahu k tomu, kdo za ně odpovídá. Nemají-li ale být tato pravidla nesmyslná, nesmí být svévolná; vždyť svévole je nepotřebuje. Platnými pro jednotlivce se mohou stát pouze tehdy, splňují-li podmínku, že se mohou stát pravidly platnými pro všechny – tedy zákony.

Takový je tedy mravní základ naší autonomní svobody, která z principu nemůže být sobecká.

Lidé, kteří se k ní hlásí, tedy nemohou jenom odmítat vládní zákonná opatření směřující k ochraně celku společnosti před zhoubnou epidemií, ale musí být schopni nabídnout lepší řešení a o něm přesvědčit ostatní. Pokud tak nečiní, je jejich volání po svobodě jenom projevem svévole a ta nás nemusí zajímat.

Autor je filozof a pedagog

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio