Lída Rakušanová: Očkování a svoboda

19. listopad 2021

Na Staroměstském náměstí šlo ve středu 17. listopadu, ve sváteční Den boje za svobodu a demokracii, o obojí. A zatímco se na demonstraci Milionu chvilek, kde se mluvilo o hrozbě populismu a extremismu, sešlo pár stovek účastníků, odhadovala policie dav, který tam o hodinu později nadšeně přizvukoval řečníkům, kteří označovali vládní opatření proti pandemii za „covidovou totalitu“ a srovnávali je s pronásledováním Židů za nacismu, na deset tisíc lidí.

Den předtím zachytily testovací stanice 22479 nově nakažených covidem-19. Nejvíc od loňského března, kdy pandemie začala. Na rozdíl od loňska jsou ale od začátku letošního roku k dispozici vakcíny, chránící před nákazou až z 95 procent.

Čtěte také

Přesto leží teď v nemocnicích skoro 4 a půl tisíce covidových pacientů, z toho 663 ve vážném stavu. Z nich je víc než 70 procent neočkovaných. A nemocnicím už zase nezbývá než odkládat plánované operace. Už se zase obtelefonovávají kliniky kvůli místu pro zraněné při autohavárii nebo pro lidi s mozkovou příhodou nebo infarktem. Už zase musí ve zdravotnictví vypomáhat vojáci.

Jistě: strach z očkování je starý jako očkování samo: Když na sklonku 18. století nařízl anglický lékař Edward Jenner dítěti rameno a infikoval ho planými neštovicemi s cílem zabránit šíření pravých neštovic, na které umíraly od nepaměti miliony lidí a hlavně dětí, vynořily se okamžitě obavy před následky.

Odpůrcům očkování kolektivní lockdown

Už tehdy stejně jako dnes se šířily zvěsti, že očkování lidi změní, že poškodí jejich zdraví, že je to proti přírodě a Bohu. Už tenkrát kolovaly nejrůznější spiklenecké teorie a o účinnosti vakcinace pochybovaly i některé renomované osobnosti.

Čtěte také

Mnohým šlo přitom o princip. O svobodu rozhodovat sám o sobě. Takže se oheň na střeše objevil vždycky, když zájem veřejnosti převážil nad zájmy jednotlivců a úřady zavedly očkovací povinnost. Což, mimochodem, udělalo jako první stát na světě Bavorsko už v roce 1807. Celému Německu to trvalo až do roku 1871, poté, co na rozsáhlou epidemii neštovic zemřelo 180 tisíc lidí. Pravé neštovice si vyžádaly 500 milionů životů ještě ve 20. století a globální vítězství nad touto vysoce nebezpečnou chorobou ohlásila Světová zdravotnická organizace teprve v roce 1979.

Od Jennerova vynálezu preventivního očkování dokáže medicína zabránit i mnoha dalším nebezpečným chorobám. Většinou ale proto, že je v řadě zemí očkování proti nim povinné už v dětském věku.

Lída Rakušanová

V České republice je toho času takových povinných očkování devět. Covid-19 mezi ně zatím nepatří. Ještě tu platí, že kdo se očkovat nechce, nemusí, je to jeho právo. Jenže se pak nesmí divit, že když hrozí přeplnění nemocnic neočkovanými covidovými pacienty, jako se to právě děje, nezbývá nic jiného než uložit odpůrcům očkování kolektivní lockdown. Už kvůli dětem, které se zatím očkovat nemohou. Z poškození na duchu i na těle za ten rok, kdy byly zavřené doma, se budou vzpamatovávat ještě řadu let.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.