Daniel Kroupa: Přežití a civilizace
V prosinci 2019 čelila Benešovská nemocnice napadení počítačovým virem, který její normální provoz na několik týdnů znemožnil.
Opět jsme měli příležitost uvědomit si, že moderní digitální technologie, které nám poskytují služby, o nichž se našim předkům ani nesnilo, mají i odvrácenou stranu. Stáváme se na nich závislí a ve chvíli, kdy přestanou fungovat, nevíme si rady. Toho si jsou vědomi i naši nepřátelé a v případné válce, na kterou se připravují, se náš stát budou snažit ochromit podobným způsobem jako nemocnici.
Čtěte také
Je zajisté odpovědností vlády, aby rizikům napadení počítačové infrastruktury státu předcházela. Naše obavy zajisté může uklidnit, když se novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost stane respektovaný odborník těšící se důvěře napříč politickým spektrem a nikoli oddaný sluha momentálně vládnoucí moci.
Výběrové řízení na tuto funkci by proto mělo probíhat za bedlivé pozornosti medií. Pokud dobře dopadne, budeme si moci alespoň částečně oddechnout. A přemýšlet, zda nemůžeme v případě katastrofy vůbec něco udělat sami.
Když tak o tom uvažuji, vybavuje se mi scénka stará bez mála 50 let. Teta Bóbinka novomanželce dává poučení, jak vést domácnost: „To hlavní je mít železnou zásobu pro případ, že by přišla válka“. Následuje výčet, kolik pytlíků mouky, cukru, rýže a podobných potravin musí mít stále k dispozici, aby rodina přežila prvních čtrnáct dní, než se po katastrofě věci nějak urovnají. Tetička to musela vědět, protože zažila dvě světové války a protože byla zvyklá myslet za druhé.
Vystoupení ze systému
Kurzy přežití v divočině pořádal řadu let jeden můj zkušený přítel. Měl za sebou velké sportovní výkony, jako například přechod Grónska či dlouhodobé pobyty v Antarktidě. Učil své adepty, jak si v přírodě obstarat k pití čistou vodu a poživatelné potraviny, jak s nimi hospodařit, jak přenocovat a jak hledat cestu ven.
Čtěte také
Doufám, že se mu podařilo své znalosti a zkušenosti předat dostatečnému množství lidí, aby nás ostatní v případě nouze stačili poučit. Spoléhám také trochu na skauty, kteří pořádají pravidelné výpravy do přírody a učí se rozdělávat oheň za nepříznivého počasí, zvykají si spát pod stanem a osvojují si další dovednosti, které se jim i nám ostatním mohou hodit, pokud na nás nějaká krize udeří.
Obávám se však, že přežití v divočině je proti přežití v betonové džungli, v jaké žijeme my, úplná hračka. Co by se dělo po třech dnech, kdyby se milionové město ocitlo bez elektřiny, bez vody a bez zásobování, si ani nechci představovat.
Člověk nemusí mít rozvinutou obrazotvornost, aby pochopil, že je zajatcem civilizace, bez níž už nemůže žít ani přežít. „Vystoupení ze systému“, o kterém sní některé romantické povahy, by dnes neznamenalo žít mimo systém, protože ten je všude, ale pouze na systému parazitovat.
Být součástí moderní civilizace přináší úžasné bohatství životních možností, přináší však také nebývalá rizika, na která není dobré zapomínat a vůči nimž je třeba neustále hledat obranu. Kybernetická bezpečnost je dnes na předním místě.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
