Daniel Kroupa: Poselství z Kyjeva Konstantina Sigova
V květnových dnech pobýval v Praze ukrajinský filosof profesor Konstantin Sigov. Obdržel ocenění Učené společnosti České republiky, přednesl několik přednášek a v Knihovně Václava Havla prezentoval svou českou knížku Poselství z Kyjeva. Je známý nejen ve své rodné zemi, kde vydává své knihy, ale i v zahraničí.
Publikoval svá díla ve francouzštině, angličtině, němčině a nyní i v češtině. Naši čtenáři si navíc mohli přečíst několik zajímavých rozhovorů, které poskytl médiím.
Čtěte také
Z mnoha témat, jimiž se zabývá, mě nejvíc zaujala dvě: role historické paměti a vztah Evropy a Ukrajiny. O tom, že totalitní režimy manipulují lidmi pomocí falšování historie, vědí dobře lidé, kteří to zažili a také čtenáři děl George Orwella. Mýlí se ten, kdo se domnívá, že tato praxe patří minulosti.
Pan Sigov v rozhovoru pro Český rozhlas k tomu řekl: „V Sovětském svazu se snaha vymazat paměť netýkala ojedinělých případů nebo jenom některých událostí. Byl to pokus o systematické přepsání, překroucení historie, vymazání z paměti…A současný Putinův režim navazuje na tuto státní politiku.“
Dodávám, že tak činí proto, aby úsilí o pravdivou reflexi dějin nahradil virtuálním ideologickým obrazem, kterým pak doma i v zahraničí ospravedlňuje své nelidské skutky, včetně zločinné války proti Ukrajině.
Touha Ukrajinců po přijetí do Evropské unie
Imperiální ideologie, podle níž Rusku navěky patří všechna území, která v minulosti dobylo, zvítězila nad jeho mezinárodní věrohodností, že dodrží bezpečnostní záruky dané v roce 1994 v tzv. Budapešťském memorandu i nad pravidly civilizovaného jednání.
Čtěte také
S touhou po opětovném ovládnutí zemí, které tvořily součást bývalého Sovětského svazu, jsem se setkal při politických jednáních již v 90. letech, a proto pro mne nebylo překvapení, že státy, které se ze sovětského sevření vymanily, usilovaly o co nejrychlejší získání členství v Evropské unii a v NATO.
V ukrajinské politice bylo toto téma předmětem sporů mezi zastánci demokratického vývoje, kteří se snažili svůj stát zaměřit tímto směrem a ruskou pátou kolonou, která tomu bránila. Když ta byla po událostech na kyjevském Majdanu poražena, nastoupil její protektor s okupací a posléze s vojenským útokem.
Touha Ukrajinců po přijetí do Evropské unie je v této situaci více než pochopitelná. Přesto je třeba přemýšlet o otázce, zda Ukrajina není evropské kulturní a náboženské tradici natolik vzdálená, že její členství by politickou integraci Evropy jen narušovalo.
Konstantin Sigov se pokouší na tuto otázku poctivě odpovědět. Já bych k jeho argumentům připojil ještě jeden: Ukrajina do Evropy patří také proto, že Evropa potřebuje Ukrajinu. Z definice, že Evropská unie je společenstvím hodnot, se v myslích Evropanů stala prázdná fráze. Ukrajinci jim svým statečným bojem ukazují, že lidská práva, vláda zákona a demokracie jsou skutečnými hodnotami a že jsou připraveni pro ně umírat.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
