Daniel Kroupa: Konec dějin, nebo globalizace podle čínských pravidel?

28. listopad 2019

Když se v roce 1989 zhroutilo komunistické impérium vedené Sovětským svazem, kladli si mnozí otázku, co bude dál.

Filosof Francis Fukuyama se na ni o tři roky později pokusil odpovědět knihou Konec dějin a poslední člověk, která vzbudila velkou pozornost.

Čtěte také

Tvrdil, že tím, co v posledních 200 letech uvádělo historii do pohybu, byl spor mezi socialismem a liberální demokracií, která nyní zvítězila. Výsledkem je, že se lidé už nemohou k socialismu obracet jako k ideálnímu uspořádání společnosti a musí nanejvýš usilovat o vylepšování liberálnědemokratického řádu.

V každém případě mocenská rivalita mezi Východem a Západem, která hrozila třetí světovou válkou, počátkem 90. let skončila. S ní skončil také rámec politologického uvažování, který se opíral o takzvanou „teorii tří světů“, podle které byla naše planeta rozdělena mezi průmyslově rozvinutý kapitalismus, který se snažily dohnat a předehnat socialistické státy; zbytek tvořily hospodářsky nerozvinuté země. Znamenaly změny onoho „zázračného roku“ konec rozděleného světa?

Václav Havel se domníval, že od nynějška je třeba mluvit o „jednom světě, založeném na lidských právech“. Nebyl tak naivní, aby nevěděl, že ve skutečnosti většinu států na zeměkouli tvoří diktatury, které nějaká práva jejich občanů vůbec nezajímají. Nejsou to ale nejmocnější státy a měly by se proto dostat pod tlak států demokratických, které jim budou nabízet úspěšnější politická, hospodářská a sociální uspořádání.

Dějiny neskončily

Politické realisty, kteří se pokoušejí mezinárodní vztahy vysvětlovat z dlouhodobých státních zájmů, ale Havlova vize nemohla uspokojit. Samuel Huntington na ni reagoval knihou Střet civilizací, která vyvolala bouři nevole, zejména u čtenářů, kteří z ní nečetli víc než titulek.

Čtěte také

Ústřední myšlenkou tohoto autora totiž je, že jádrem civilizací jsou náboženství. Rozdíly mezi nimi jsou proto politicky nepřekonatelné a v nadcházejícím století bude svět sestávat z osmi civilizací: katolicko-protestantské západní, slovansko-pravoslavné, islámské, hinduistické, konfuciánské, japonské, latinskoamerické a africké. Světová válka mezi nimi nehrozí, ale na zlomových liniích těchto civilizací budou probíhat menší konflikty, zato trvale.

V průběhu uplynulých 30 let leckdo dospěl pozorováním k názoru, že skutečnosti se z těchto tří autorů nejvíce přiblížil ten poslední. Mně se ale zdá, že se ve stejné míře mýlili všichni. Konec dějin nenastal.

Zápas o liberální demokracii pokračuje: vnitřních nepřátel zprava i zleva měla vždycky dostatek. Ve světě se ale nyní vynořuje nepřítel, který se může stát mocnějším, než kdy byl Sovětský svaz. Ten neobstál v soutěži s demokratickým kapitalismem, protože mu nedokázal čelit svou hospodářskou a technologickou zaostalostí.

Daniel Kroupa

Dnes však západní demokracie stojí proti komunistické Číně, která se pod diktátorskou vládou jedné strany prudce hospodářsky rozvíjí, osvojila si moderní technologie a hlásá, že globalizace bude napříště pokračovat podle čínských pravidel.

Je zjevné, že dějiny neskončily, ale rozbíhají se tempem, z něhož běhá mráz po zádech.

Autor je filozof a pedagog

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio