Daniel Kroupa: Hodina pravdy na vysokých školách
Vysokoškolští učitelé humanitních a společenskovědních oborů protestují proti nízkým platům, jestli jste si toho nevšimli. Nejspíš nevšimli, i přesto, že protesty se ozývají již pár měsíců.
Velkou pozornost veřejnosti si nezískala petice na toto téma adresovaná předsedovi vlády a ministrům, kterou podepsalo pár tisíc lidí ani tisková zpráva Asociace děkanů filosofických fakult z 3. února tohoto roku.
Čtěte také
V té píší, že „sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost.“ Koho ale u nás zajímá, že platy vysoce kvalifikovaných odborníků se pohybují pod úrovní průměrných platů? A jestliže tento problém nezajímá širší veřejnost, politici zůstávají hluší.
Možná někdo namítne, že v uplynulém desetiletí se ve školství mzdy výrazně zvyšovaly. To se ale týkalo pouze škol základních a středních. Proč? Inu proto, že učitelů je v regionálním školství mnoho a mají nejsilnější odbory v zemi.
S těmi si to nikdo z politiků rozházet nechce. Důsledkem je, že mladí nadějní vědci z humanitních a společenských věd jsou nuceni opouštět staroslavné katedry na univerzitách a jít učit na gymnázia, aby si mohli založit rodinu. Zůstávají jen ti nejzapálenější pro svůj obor, ovšem s vyhlídkou na celibát.
Intelektuálů je už dost
Tomuto smutnému vývoji napomohla i skutečnost, že oproti stavu před třiceti lety prestiž humanitních a společenských věd klesla. V komunistické éře byly podřízeny oficiální marxisticko-leninské ideologii, a proto se v této oblasti po Sametové revoluci projevil hlad po mocensky nemanipulovaném poznání. V posluchárnách bylo nabito.
Čtěte také
Politické autority následně začaly bít na poplach, že tolik filosofů, politologů, sociologů či psychologů nepotřebujeme, protože neseženou práci a že je třeba mladé lidi směřovat k přírodovědným a technickým oborům.
Ukázalo se, že práce byl dostatek a ti, kteří jí nesehnali v oblasti svých zájmů, se díky svému vzdělání dokázali rychle přeorientovat. Falešný argument však politikům stačil k tomu, aby začali tyto obory přehlížet. A protože neslyšeli tenký hlásek akademických odborů, které patří k početně nejslabším, zanedbávali financování celého vysokého školství.
Chystá se stávka
Trpělivost dělníků na vinici české vzdělanosti vydržela dlouho. Nyní ale uhodila hodina pravdy a na filosofických fakultách dne 28. března na Den učitelů proběhne v mezích zákona stávka či stávková pohotovost za „zrovnoprávnění tarifů mezi obory na tuzemských vysokých školách a navýšení jejich rozpočtu tak, aby mzdy dosahovaly úrovně odpovídající prestiži a osobní investici pedagogů a vědců dotčených fakult a vědeckých pracovišť.“
O žádné hromobití asi zatím nepůjde, nanejvýš o blýskání na časy, nad kterým mocipáni zase jen mávnou rukou. Ale neměli by. Vzdělanců sice máme málo, ale jsou to chytří lidé, kteří, když není zbytí, něco vymyslí. Jen si vzpomeňte, kde povstaly husitské bouře a kde začala poslední revoluce.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka