Daniel Kroupa: Co zachrání naši planetu?

Levicový novinář vlivných britských novin The Guardien George Monbiot zasvětil život boji proti kapitalismu
Levicový novinář vlivných britských novin The Guardien George Monbiot zasvětil život boji proti kapitalismu

Kdykoli je veřejnost poděšena nějakým skutečným či domnělým nebezpečím, vždycky se najdou lidé, kteří se tohoto strachu pokusí využít ke svým politickým cílům.

Obavy z uprchlíků posloužily neonacistům a odpůrcům evropské integrace. Globální oteplování a jeho vážné důsledky přitahují zase aktivisty z opačné části politického spektra a ti se snaží nasměrovat nezkušené mladé lidi požadující rychlé kroky k nápravě proti liberální demokracii a zejména proti tržnímu hospodářství, které nazývají kapitalismem.

Levicový novinář vlivných britských novin The Guardian George Monbiot v dubnu letošního roku vyhlašoval, že kapitalismus je mrtvý, protože je neslučitelný s přežitím života na Zemi. Tento autor boji proti kapitalismu zasvětil celý život, ale nyní se domnívá, že má konečně pádné argumenty.

Hesla požadující smrt kapitalismu se pak objevovala na mnoha demonstracích proti oteplování klimatu. Viníkem má být tento hospodářský systém zejména proto, že je založen na přesvědčení o právu lidí přisvojit si za peníze přírodní bohatství kdekoli na Zemi a na neustálém růstu. Proti neustálému růstu u nás v minulosti vystupoval Václav Bělohradský i Václav Havel. Ale co s tím má společného trh?

Ekonomové by totiž mohli namítnout, že tržní hospodářství a jeho růst nemusí být nutně spojeno s růstem škodlivých skleníkových plynů a dalších externalit. Životní prostředí lze ochránit tím, že se ony externality internalizují, či, jinak řečeno, že se škodlivé vedlejší produkty výroby započítají do nákladů. Tržní mechanismy se tím nijak nenaruší. Dalším činitelem pak musí být investice do vědy a výzkumu, aby se postupně špinavé technologie nahrazovaly čistými.

Žít činorodě a šťastně

Řekl bych, že takové přístupy jistě pomohou, ale nevěřím, že pouze ekonomickými a technickými prostředky je problém lidského příspěvku ke globálnímu oteplování a k ničení přírody řešitelný.

Domnívám se navíc, že to nebyl trh ani technika, co způsobilo tuto krizi, ale postoj člověka k přírodě a k životu. Trh, zjednodušeně řečeno, jenom zprostředkuje mezi nabídkou a poptávkou, v níž se agregují lidské potřeby, které předcházejí. Technika jen slouží lidským účelům.

Nezmění-li se lidské postoje, z nichž ony potřeby, zájmy, ambice a účely vyrůstají, nezmění se nic. Průmyslová civilizace se totiž zrodila z přesvědčení, že příroda není prostředí, v němž neustále žijeme, ale pouhá zásobárna, do které si chodíme pro suroviny a energie. Rabování přírody způsobilo především hédonistické pojetí života, který je šťastný, jenom když rozvíjí a uspokojuje své rostoucí materiální potřeby.

Daniel Kroupa

Asi jenom nějaká krize může člověka přivést k pochopení, že toto pasivní pojetí života vede jenom k vyžilosti a nudě a že musí hledat vyšší hodnoty, chce-li dospět k opravdovému štěstí. Zkrátka, planetu zachrání ten, kdo lidem ukáže, že lze žít činorodě a šťastně i bez neustálého nakupování zbytečných věcí, dovezených z její opačné strany. O to se ostatně může pokusit každý.

Autor je publicista