Daniel Kroupa: Americké volby a naše korespondenční hlasování
Jedním z ohlasů, které u nás vyvolaly americké volby, je otázka korespondenčního hlasování. Je to notorické téma, o kterém se v politických kuloárech diskutuje už celá desetiletí, a rozhodnutí se vždy s bolševickou rozhodností odložilo.
Nyní je tedy znovu na stole a možná je vhodný čas o něm znovu uvažovat. Aktuálním ho navíc učinila epidemie koronaviru.
Čtěte také
Někdo si možná v této souvislosti povzdechne, že kdybychom tuto instituci měli zavedenou již dříve, mohly tak probíhat komunální volby, čímž by se snížila rychlost šíření nákazy. A nemuseli jsme se stát odstrašujícím příkladem pro zbytek světa.
Nevím, zda by to tolik pomohlo, ale uvážíme-li, že časem může přijít ještě nebezpečnější pandemie a ještě dlouhodobější lockdown, bude pro uchování demokratické správy země nějaká forma dálkového hlasování užitečná.
Samotná korespondenční volba má u nás své vášnivé zastánce i odpůrce. Z parlamentních stran ji prosazuje například TOP 09, nesouhlasí s ní Trikolora. Řekněme rovnou, že jejich argumenty pro či proti jsou vesměs racionální a stojí za to se jimi nezaujatě zabývat.
Bitva minulého století
Zastánci tvrdí, že zejména Čechům v zahraničí je tím, že nemohou volit distanční formou, znemožněno uplatnění jednoho ze základních občanských práv. Odpůrci zdůrazňují, že při takovém způsobu hlasování je nemožné zaručit některé ze základních podmínek svobodné volby, totiž aby nebyla ovlivněná někým jiným a tajnost.
Čtěte také
My starší máme ještě v živé paměti komunistickou parodii na volby, kdy lidé museli hlasovat takřka demonstrativně pro jednotnou kandidátku Národní fronty. Před osmašedesátým rokem plenty nebývaly, po něm ano, ale mnozí lidé se obávali za ně chodit s tím, že si to členové komise na ně zapíší a následně jim způsobí potíže. Takové volby nebyly tajné ani svobodné.
Je dobré si to připomenout proto, abychom si uvědomili, že princip tajnosti není radno lehkomyslně opouštět. A pokud se rozhodneme nějakou formu dálkového hlasování připustit, měli bychom najít způsob, jak tento princip zaručit.
Inspiraci můžeme hledat v řadě zemí, které distanční hlasování svým občanům umožňují. Taková možnost existuje na Slovensku, v Rakousku, v Německu i jinde. Ve Spojených státech tak před pár dny hlasovaly desítky milionů lidí. Jenže právě tam se dnes korespondenční hlasování stalo předmětem vášnivého sporu mezi zastánci a odpůrci stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, který ve státech, v nichž prohrál, hlasy došlé poštou označil jako nelegální a hodlá je zpochybnit právní cestou.
Ameriku nyní čeká série soudních sporů, při kterých budou žalobci předkládat proti korespondenční volbě všechny možné i nemožné argumenty, a zdůvodnění rozsudků bude jistě zajímavé. Nejen pro Američany, ale i pro nás. Dostaneme jako na podnosu precizně zpracované, čeho se musíme vyvarovat, rozhodneme-li se korespondenční volby zavádět v Česku.
Jak tak o tom ale přemýšlím, napadá mě, zda tato bitva přece jenom nepatří do minulého století. Neměli bychom se dnes raději hádat o volbách po internetu?
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
