Další sudí, další fotky

Už nyní se v obou případech zdá, že chyba je, jak se říká, v systému. Za správné fungování systému pak v prvním případě ručí funkcionáři fotbalového svazu, ve druhém politici. Jedni i druzí jsou v prekérní situaci.

Aféry jsou ve stádiu, kdy už je nelze zlehčovat, takže nezbývá než mluvit o nezbytnosti důkladného vyšetření a exemplárním potrestání viníků. To ovšem k obnovení důvěry veřejnosti nemusí stačit. V případě našeho ligového korupčního skandálu může dojít na zemětřesení v Českomoravském fotbalovém svazu, pokud bude hrozit odliv znechucených diváků a hlavně nervózních sponzorů. Nepřijatelné zacházení amerických a britských vojáků s iráckými vězni pak může vést až k rezignaci ministrů obrany, pokud se ukáže, že incidenty ohrožují další politickou kariéru amerického prezidenta a britského premiéra. Bush a Blair sice svým ministrům zatím vyjadřují podporu, ale dost možná pouze proto, aby přesvědčili voliče, že sami neměli nejmenší tušení, jak v praxi také vypadá budování demokracie v okupovaném Iráku.

Je to věčný příběh mocných, kteří činí strategická rozhodnutí zásadně v dobrém úmyslu, a pak se bezelstně podivují, že dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel. Vytvořit dojem, že osvíceného vůdce, který to myslel dobře, někdo poškodil, není těžké. Hodně Američanů určitě včera oslovil výrok první dámy, která řekla, že prezident je z aféry velmi sklíčený. A chtít po velmi sklíčeném vůdci, aby nesl odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí? Takhle ho chudáka mučit? To ne.