Další chemická zbraň dendrobatek
Nová studie rozšířila naše znalosti o tom, jak komplexní arzenál chemických zbraní mohou využívat jihoamerické žáby.
Pestrobarevné žabky pralesničky z čeledi Dendrobatidae ve své pokožce nosí asi 500 různých toxinů, které využívají k obraně proti dravcům. Některé druhy na to ovšem doplácejí, protože amazonští Indiáni je využívají k výrobě šípových jedů. Trochu paradoxní je, že většinu svých slavných jedů ze skupiny alkaloidů si žáby nevyrábějí, ale získávají z potravy. Ve své pokožce efektivně koncentrují a uchovávají jed ulovených mravenců, brouků, roztočů a dalších členovců.
Vědci z americké Old Dominion University studovali složení jedu pralesniček z rodu Ameerega, které žijí v bolívijských pralesích. Zjistili, že kromě již známých jedů jejich pokožka obsahuje i látku s chemickým názvem N-metyl-decahydrochinolon, která zatím u žab ani žádných jiných živočichů nebyla objevena. Otázkou teď je, kde k ní žáby přišly. Je možné, že ji získávají z těl mravenců, ale autoři studie nevylučují ani to, že jde o jeden z mála jedů, který si pralesničky samy vyrábějí.
Objev nového toxinu popisuje článek v časopise Journal of Natural Products.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
