Dalimilova kronika před kamerou
Příprava světel, zaostření detailů nad stokorunou, zkoušky a po té už následovalo listování dvěma rukopisy Dalimilovy kroniky. Své místo v depozitáři opustily pouze na jediný den. Důvodem se stal nový dokument, který o nejstarší česky psané rýmované kronice vzniká.
Příští rok bude v Národní knihovně patřit těm nejvzácnějším rukopisům, které má ve svých sbírkách. V rámci výstavy Otevři zahradu rajskou bude už 31. ledna 2015 vystaven na jediný den v trezorové místnosti Vyšehradský kodex. Podle vyjádření ředitelky Odboru komunikace Národní knihovny Ireny Maňákové se v květnu dočkáme také vystavení tzv. pařížských zlomků Dalimilovy kroniky. Stane se tak u příležitosti Expa 2015 v Milanu, kde Národní knihovna představí návštěvníkům umělecké kopie této kroniky. Z originálů se bude moci česká veřejnost těšit přímo v Klementinu.
V květnu příštího roku se rovněž dočkáme dokumentu České televize, který v těchto dnech vzniká. V úterý 11. listopadu se filmový štáb přesunul do Klementina, aby zde zachytil detaily tzv. Lobkowiczkého rukopisu a latinského překladu Dalimilovy kroniky, který Národní knihovna zakoupila na počátku roku 2005. O přípravách natáčení i jeho průběhu jsme vás informovali v ranním vysílání ČRo Plus.
Latinsky psaná nejstarší česká kniha
Dalimilova kronika je už na základní škole představována jako nejstarší česky psaná veršovaná kronika, která vznikla na počátku 14. století. Originál se sice nedochoval, ale máme k dispozici několik jejích opisů. Známé byly také německé překlady a několik pozdějších vydání, které se od sebe ve větších či menších detailech liší. Národní knihovna vlastní hned několik rukopisů a tisků.
Když se v roce 2005 objevily v jedné z pařížských aukčních síní latinské zlomky Dalimilovy kroniky, znamenalo to v odborných kruzích doslova poprask. V literatuře sice bylo možné najít zmínky o tom, že je hypoteticky možná jejich existence, ale nikdo neměl jediný důkaz. Ten se objevil až před deseti lety, kdy vláda ČR uvolnila na žádost ministra kultury peníze, Národní knihovna zlomky zakoupila za 339 000 euro a vědci začali bádat v nejstarším známém překladu kroniky. Vznikl tak malý paradox, kdy nejstarším dokladem česky psané kroniky je latinský překlad.
Ačkoliv jde zhruba o desetinu celého textu (6 úplných a 5 neúplných kapitol), je zřejmé, že šlo o překlad celé Dalimilovy kroniky. Podle odborných analýz rukopis vznikl v Bologni ve 30. letech 14. století. Po deseti letech od nákupu se vědci shodují také na tom, že jistou roli zde sehrál budoucí císař a král Karel IV. V současné době existují dvě teorie. Podle první si kroniku nechal do latiny přeložit sám Karel, který v té době ještě neovládal češtinu. Druhá teorie hovoří o daru české šlechty, kterým si chtěla budoucího panovníka naklonit na svou stranu. Více už se dozvíte z rozhovoru s PhDr. Zdeňkem Uhlířem, vedoucím Referátu pro Manuscriptorium.
Netopit, vyvětrat a pozor na světlo
Natáčení tak vzácných rukopisů vyžaduje speciální podmínky. Už den předem se v místnosti, kde filmování probíhalo, přestalo topit a začalo se větrat. Byly přivezeny zvlhčovače a vybrán restaurátor, který po celý den měřil intenzitu světla, vlhkost i teplotu v místnosti, aby nedošlo k poničení pergamenů. V okamžiku, kdy byla některá z hodnot překročena, filmování bylo zastaveno. Zpřísněný bezpečnostní režim si vyžádal také zvláštní ostrahu místnosti.
Filmaři měli na nasnímání vzácných rukopisů pouze jediný den, jak v rozhovoru prozradila vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků PhDr. Veronika Procházková.
Kouzlo starých pergamenů na dosah
Moment, kdy se můžete sklonit nad vzácným rukopisem, prohlédnout si detaily, nedokáže nic nahradit, ale přesto Národní knihovna může nabídnout něco i pro nedočkavce. Dalimilovu kroniku si totiž můžete prohlédnout i v klidu svého domova, pokud se podíváte na Manuscriptorium. K dispozici jsou zde digitální kopie hned několika verzí kroniky, mimo jiné také Lobkowiczkého rukopisu a latinského překladu, které jsou hlavním motivem dokumentu České televize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.