Čtyřikrát mazaní měkkýši

Nejinteligentnější bezobratlí živočichové jsou bezesporu hlavonožci jako chobotnice, sépie a olihně. Ve srovnání s nimi se ostatní zástupci měkkýšů jeví jako poněkud přihlouplá stvoření. Přesto i mezi nimi najdeme takové, u kterých se nezávisle vyvinul komplexní nervový systém. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který zkoumal evoluční vztahy uvnitř kmene měkkýšů (Mollusca). V něm je obsaženo víc než 100 000 žijících druhů. Vědci porovnali genomická data u všech linií kromě prastarých přílipkovců (Monoplacophora), kteří žijí na dně hlubokých moří a obtížně se získávají.

Škeble říční (Anodonta anatina)|foto: public domain, Joel Berglund

Statistická analýza poněkud zamíchala vývojovým stromem měkkýšů. Dosud se předpokládalo, že mazaným hlavonožcům jsou nejblíže příbuzní plži (Gastropoda). Obě skupiny totiž mají nervový systém více „centralizovaný“ než jiní měkkýši a bezobratlí. Na nově vytvořeném vývojovém stromu měkkýšů však plži mají blíže k mlžům (Bivalvia), jejichž nervový systém je mnohem jednodušší. Hlavonožci se přitom ocitli na jedné z nejstarších větví, což znamená, že vznikli dřívě než plži a mlži.

Vyplývá z toho, že komplexní nervový systém se u měkkýšů nevyvinul jen jednou, ale několikrát nezávisle na sobě. Je to velký posun - neurovědci většinou předpokládají, že komplexní nervový systém se v evoluci obvykle vyvine jen jednou. U měkkýšů však k tomu zřejmě došlo nejméně čtyřikrát. Mezi ty, které mají vysoce centralizovaný nervový systém, patří kromě chobotnic a spol. například sladkovodní plži okružáci (Helisoma), mořští zadožábří plži Tritonia a „mořští zajíci“ rodu Dolabrifera.

šnek|foto: Elena Horálková

Zdroj: Nature, University of Florida