Čtyřicet let za vraždu bývalého srbského prezidenta

Za co udělil zvláštní bělehradský soud bývalým policistům tak vysoké tresty? Legija a jeho podřízení totiž v dobách Miloševičovy vlády spáchali několik politických atentátů. Nejznámějším a nejvíce diskutovaným bylo zavraždění bývalého srbského prezidenta Ivana Stamboliče.

Byl to komunista, který se do vrcholné politiky dostal v průběhu osmdesátých let minulého století. V roce 1984 byl zvolen srbským prezidentem. Jeho blízkým přítelem, kterého dostal o dva roky později až do funkce předsedy ústředního výboru Svazu komunistů Srbska byl Slobodan Miloševič. Ten však ve funkci vytvořil ve svazu frakci, která se nakonec proti Stamboličovi postavila. Během roku 1987 zinscenovala jeho odvolání ze všech stranických funkcí a přinutila jej k rezignaci z postu srbského prezidenta. Stambolič na několik let odešel do bankovní sféry.

Po začátku války v bývalé Jugoslávii se postupně dostává do okruhu nejtvrdších Miloševčových kritiků. Když Miloševič zjistí, že by ho Stambolič mohl ohrozit ve volbách prezidenta Jugoslávie v roce 2000, pověří zvláštní jednotku policie, aby jeho potenciálního soka zavraždila. Stalo se. Ivana Stamboliče unesli 25. srpna roku 2 000 čtyři členové rudých baretů. Ti jej krátce na to popravili a zakopali do předem připravené jámy. Ostatky někdejšího prezidenta pak byly objeveny srbskou policií v březnu roku 2003, během akce, zaměřené proti stoupencům Miloševiče a mafii poté, co se prokázalo, že mají prsty v zabití reformního srbského premiéra Zorana Djindjiče. Toho se nejprve bývalí příslušníci rudých baretů pokusili likvidovat během cesty na bělehradské letiště při inscenované automobilové nehodě. Až výstřely odstřelovače před budovou srbské vlády v březnu 2003 však byly pro premiéra osudné. Necelé 3 roky po Miloševičově pádu tak mafiánské struktury zúčtovaly s Djindjičem nejen za to, že nechal uvěznit a vydat do Haagu jejich bývalého ochránce, ale především ze strachu z Djindjičem mnohokrát deklarovaným a chystaným čistkám v nelegálních policejních a bezpečnostních strukturách.

Dnes vynesené tvrdé rozsudky jsou pokračováním této snahy. Obviněnými z podílu na vraždě Stamboliče jsou i sám Slobodan Miloševič a bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Nebojša Pavkovič. Ti jsou však vyšetřováni a souzeni haagským tribunálem a tak se zatím na verdikt v jejich kauze v Srbsku nedostalo.

Srbský soud tentokrát vynesl verdikty za politicky motivovanou vraždu, spáchanou Srby na jejich krajanovi. Ale i o mezinárodním tribunálu a o Slobodanu Miloševičovi se v Bělehradě včera hlasitě hovořilo. Jeho Socialistická strana Srbska totiž slavila 15 let od svého vzniku. Přítomní delegáti zcela zaplnili Sava centar- na vysvětlenou- něco na způsob našeho Paláce kultury. Portrét předsedy strany, vězněného v Haagu dominoval řečnické tribuně. Znovu jako před 15 lety znělo sálem skandování Slobo- Slobo. A také pochvalné projevy hovořící o hrdinském boji Miloševiče v Haagu, který bude, alespoň podle zdání řečníků nakonec završen konečnou porážkou mezinárodního spiknutí. No a co se týče Srbska, vyzvali socialisté všechny levicové strany, aby společně usilovali o převzetí moci od nynější vlády. Ta je totiž podle nich zodpovědná za cituji divokou privatizaci a za únos Miloševiče, za jehož vedení socialisté podle delegátů sjednotili Srbsko, hrdinně čelili hospodářským sankcím a nic neztratili. No asi mají krátkou paměť. Statisíce srbských vyhnanců z Chorvatska a Kosova, kteří se stali oběťmi nacionalismu vůdců všech hlavních národů bývalé Jugoslávie, by jim o tom mohly mnohé vyprávět.