Čtení pomáhá trénovat náš morální sval. Jsme pak otevřenější k jinakosti druhých, říká vědkyně Kuzmičová

To, co lidé říkají a co si doopravdy myslí, je totiž podle vědkyně něco jiného. „Rozdíl vyplyne z toho, když se mi zřetězí vícero výroků a když si mohu porovnávat to, co někdo říká s tím, co dělá. A zdá se mi, že ve veřejném prostoru je strašně moc výroků, které obsahují prvek, vůči komu se vymezují a vůči komu mají pohrdlivý postoj,“ uvažuje.  

Ve veřejném prostoru je mnoho výroků, kde se lidé jen vymezují a kým pohrdají.
Anežka Kuzmičová

„Je to něco, nad čím jsem se zapřemýšlela v posledních pár dnech a něco, s čím se setkávám napříč společností. U politiků si toho ale všimnete strašně snadno, protože jsou jejich výroky hodně exponované. Často se definují skrze to, co nejsou, a to, na co se nějak snaží vyvýšit,“ doplňuje s tím, že nejčastěji podobné „chování“ zaznamenává u politiků, které jde označit za populisty.

Čtěte také

Zrušení přechylování jde tvrdě proti duchu češtiny. Je zásadní pro stavbu a porozumění věty, míní jazykovědec Oliva

Podle vědkyně Kuzmičové je společnost v tlaku, až v „papiňáku“, který akceleruje na všech úrovních. Po 12 letech práce ve Skandinávii další dva roky bádala i ve Velké Británii, která ji podle jejích slov naučila víc než předchozí léta ve Švédsku.

„Britové jsou společnost, o které se všeobecně ví, že je velmi rozdělená, stratifikovaná. Ale stále tam fungují určité hranice veřejného pohrdání, které člověk v mediální projevu nepřekročí. Ty jsou tady ale rozpuštěny a slýchám opravdu neuvěřitelné,“ říká vědkyně.

Britové stále mají hranice, kam až veřejné pohrdání smí.
Anežka Kuzmičová

Zároveň dodává, že nechce paušalizovat, protože není odbornicí na mediální prostor. „Ale řeknu příklad: má výzkumná skupina má svou facebookovou stránku, kam jsme před časem dali výsledek analýz dětských čítanek, který pro ně nevycházel úplně příznivě.“

Čtěte také

Chybí jasná argumentační linka, více se kličkuje a uhýbá. Špatná je také větná intonace, hodnotí kulturu projevu českých politiků jazykovědec Oliva

„Dostali jsme plno reakcí – od běžných rodičů, kteří tvrdili, že jsou rádi, že jejich dítě nechodí do státních škol, a nesetká se tak s tímto ,odpadem‘. Byla jsem z toho strašně raněná, protože ta reakce šla přímo proti tomu, o co se se svým výzkumem snažím – posloužit co nejširší skupině ke zlepšení. Místo toho ji utvrzuji v tom, že její pohrdání jinými je v pořádku.“

Vědkyně Kuzmičová nedávno získala cenu Neuron za výzkum čtení, zejména u dětí. Na otázku, jestli hned pozná člověka, který čte, říká: „Poměrně brzy poznám, jestli je to člověk, který tím, čemu se vystavuje – ať už jsou to texty, nebo video obsah atd. –, má návyk s obsahem růst a přehodnocovat to, co si sám myslí, čím je,“ odpovídá.

Čtení pomáhá nacvičovat setkávání s lidmi a rozšiřování horizontů.
Anežka Kuzmičová

„Co je skutečně důležité, je to, na kolik jsem ochotná se proměňovat jako člověk a nakolik se něčím stávám. Čtení je proces, který když děláme ,prožitě‘, když jím žijeme, je to právě taková oblast činnosti, která nám umožňuje nacvičovat si setkávání se s jinými lidmi, rozšiřovat si horizonty a trénovat si možnosti, kým bychom mohli být jiným.“

Čtěte také

Lingvistka Valdrová: Čeština je krásná, máme možnosti, jak nahradit generické maskulinum

Čtení podle vědkyně může člověku pomoci k flexibilitě myšlení. „V trénování morálního svalu, v nacvičování si toho, jak se vžívat do jiných lidí, adaptovat se na jiné perspektivy. To, o čem se vede debata, je spíš, jak dlouhodobé tyto efekty jsou,“ dodává s tím, že máme důkazy, že člověk je nedlouho po četbě otevřenější k jinakosti druhých. „A hodně se řeší, jestli to funguje celoživotně nebo v dalších životních úsecích,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.