ČSSD a KSČM nemůžou držet u moci nejzkorumpovanějšího kapitalistu v Česku, míní Peksa (Piráti)
Desetitíce demonstrantů na náměstích požadují odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO). Co by ale následovalo, pokud by se svými požadavky uspěly? A nemohlo by to vést ke vzniku nové politické síly?
Petr Hartman: Další audit – další konflikt zájmů Andreje Babiše
Poslanecká sněmovna potřebovala připomenout ministerstvům, že je nutné hájit české národní zájmy.
„Protesty jsou oprávněné v tom smyslu, že jsou namířené proti stylu vládnutí, který Andrej Babiš prosazuje, a s ním spojené korupci. Ale chceme-li prosazovat nějakou politiku, musíme být pro něco. Je třeba mít politický program a to mohou formulovat jen politické strany,“ upozorňuje místopředseda České pirátské strany Mikuláš Peksa.
Podle nově zvoleného europoslance ale není jasné, zda by se parlamentní opozice vůbec dokázala shodnout na společném programu, protože každá ze stran má svou vlastní vizi. Bez předčasných voleb prý navíc není situace řešitelná.
„Velkou roli hraje psychologie předáků ČSSD a KSČM. Strany, které se původně označovaly za levicové, nemohou dlouhodobě držet u moci nejzkorumpovanějšího kapitalistu v Česku. Tohle je zcela odcizí jejich voličům a přestanou existovat,“ míní Peksa.
Celá moc Andreje Babiše se opírá o sněmovní většinu. A kdyby ČSSD a KSČM odmítly dále kolaborovat, tak by prostě skončila.
Mikuláš Peksa
Demonstrace dávají naději
Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury demonstrace mají jasný a správný cíl: „Začalo to požadavkem na demisi Marie Benešové, která se stala ministryní za podezřelých okolností, na ochranu nezávislosti justice a logicky se přidal i požadavek na demisi Andreje Babiše.“
Zdůrazňuje, že mezi opozičními stranami existuje vůle spolupracovat a hledat programové průsečíky, sněmovní počty jsou ale neúprosné: „Nemáme většinu v Poslanecké sněmovně – získat ji můžeme jen tak, že Andreje Babiše porazíme ve volbách. Což se určitě stane.“
Babiše silně podporuje i SPD a hnutí ANO se na jejich hlasy v klíčových okamžicích může spolehnout. Většina je tedy ještě větší, ale to neznamená, že by demonstrace neměly smysl.
Zbyněk Stanjura
Ondřej Konrád: Milion chvilek a sto tisíc duší pro AB
„Nejsme slepí!“ − skandovali o úterním žhavém podvečeru účastnící protestní manifestace na popud režisérky Heleny Třeštíkové. K čemuž by se dalo dodat, že také nikoli hluší.
Volební preference hnutí ANO ovšem neklesají, nejsou tedy protesty beznadějné? „V Evropských volbách už opoziční strany získaly více mandátů než ty vládní. Zdaleka to není beznadějné, naopak demonstrantům děkuji, protože dávají naději nám opozičním politikům,“ reaguje Stanjura.
Premiér odmítl požadavek předsedy ODS Petra Fialy, aby se hlasovalo o důvěře vládě. Jaký má tato výzva smysl, když opozice nemá dostatečnou sílu? „V politice nemůžete dělat jen kroky, pro které máte většinu,“ oponuje poslanec.
Pětice opozičních stran prý také vyzvala ČSSD a SPD, aby deklarovaly, zda jsou ochotné podporovat vládu za všech okolností. „Pokud řeknou ‚ano‘, dáme jim šanci, aby každý na mikrofon řekl, že podporuje Babišův dotační byznys,“ uzavírá.
Související
-
Petr Hartman: Husar Babiš válčí s tanky Evropské komise
Je to útok na Českou republiku. Také tímto způsobem se snažil premiér Andrej Babiš zpochybnit předběžné výsledky auditu.
-
Patří protesty k demokracii? Lidé nemohli vědět, jaké problémy bude Babiš mít, říká sociolog
Česko má za sebou jednu z největších demonstrací ve své novodobé historii. V úterý na Václavském náměstí v Praze volalo po demisi premiéra Andreje Babiše na 120 000 lidí.
-
Když se prokáže, že Babiš je ve střetu zájmů, je to pro mě už nepřekročitelná linie, říká Maláčová
Místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí rozhodně nebere demonstrace, a včera už zcela zaplněné pražské Václavské náměstí, na lehkou váhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.