Cristovao a Snigeon na stopě slona pralesního: „Zvířata v Africe vymírají jak před staletími u nás“

V dokumentu totiž neukazují ani tak slony pralesní, po kterých jdou farmáři i pytláci, jako spíš realitu pašerácké práce a černý trh s masem divokých zvířat. „To byl nakonec ten nejmenší problém,“ uznává Cristovao. „Kdybych nejdřív slyšel o trhu s bushmeatem, tak bych možná nejel. Určitě bych o tom víc přemýšlel.“

První šok zažil už jen z toho, jakou výbavu měli v Africe k dispozici. „Není to úplně ideální. Člověk má radost, když má auto čtyři kola, když nikam nezatéká, když odněkud nevyleze něco, co člověk nechce,“ popisuje. 

Pak se ale Africe podle svých slov odevzdal. „Najednou to začne být všechno jedno. A člověk si to začne užívat,“ přibližuje.

Sniegon doplňuje, že v Africe a Kongu zejména je podmanivá kulturní rozmanitost a divoká příroda. Kvůli tomu on sám do Konga přesídlil a už 12 let se ochranářsky a dokumentaristicky stará o její zachování.

Čtěte také

Tři z deseti mrtvých slonů ve střední Africe nesou známky pytláctví

„Je tam velký konflikt mezi civilizací, ať už tou naší globalizovanou, nebo tou místní, lokální. Ale také destruktivní ve vztahu k přírodě,“ vysvětluje Sniegon.

„Brutalita a rychlost, kterou se to odehrává, odpovídá tomu, co se dělo v Evropě na konci středověku, kdy tady vymírala poslední velká zvířata a přicházeli jsme o býložravce, ale i velké masožravce. V Africe to teď vidíme v reálném čase.“

Pokecat s pytlákem

Na společné cestě se Cristovao a Sniegon pohybovali hlavně na venkově a v divoké přírodě, přes 90 kilometrů ušli džunglí. V takových podmínkách se bojí i obyvatelé konžských měst, protože tato místa skýtají řadu nebezpečí. A zpěvák přiznává, že není typ člověka, který by si užíval dlouhé vycházky.

Čtěte také

Každou čtvrthodinu zabijí v Africe slona. Dvouletá česká fenka míří do Konga do boje za jejich záchranu

„Opatrnosti nebylo nikdy nazbyt, Kongo vám vždy naservíruje na podnose něco nečekaného,“ doplňuje Sniegon.

„To že v lese náhodou narazíte na pytláka, se může jevit jako vrchol dobrodružství. Ve finále to ale byl normální týpek, se kterým pokecáme o tom, jestli loví šimpanze a hrochy, popřejeme mu hezký den a jdeme dál, protože v tu chvíli jsme stejně neměli mandát něco s tím dělat.“

Nebezpečí ale hrozilo i ze strany bezpečnostních orgánů, protože část záběrů tým natáčel skrytou kamerou. Takové praktiky jsou v Kongu ale tvrdě postihovány.

Ochranné včely

Naopak obyvatelé byli k výpravě velmi vstřícní a srdeční. Vřelost je jedním z pilířů tamní kultury.

„Viděl jsem tam obrovské rozdíly v tom, co je důležité, v hodnotách i v radosti. Cítil jsem se jako na extrémně krásném místě, ale ne jako doma,“ přiznává Cristovao.

„Přestože jsem etnicky podobný tamnímu obyvatelstvu, pořád si nepřipadám, že jsem úplně odtamtud. Bohužel si nepřipadám ani, že jsem úplně odsud, to je můj celoživotní problém. Spíš jsem se cítil, že jsem vítaný, protože místní jsou velmi a láskyplní.“

Čtěte také

Arthur F. Sniegon zachraňuje slony ve střední Africe. A pomáhají dokonce i včely. Jak?

Vítaný je i český přínos k ochraně slonů, který spočívá třeba ve výcviku psů pro vyhledávání pašovaného zboží na letištích a v přístavech nebo na hraničních kontrolách. Sniegon se zároveň podílí na odhalování pašeráckých sítí nebo na preventivních programech proti vybíjení ohrožených zvířat místními farmáři.

„Sloni savanoví a ostatní velká zvířata mají mnohde na svědomí velkou část úrody malorolníků na místních vesnicích. To nepřispívá k harmonické koexistenci mezi velkými tvory a lidmi,“ poukazuje.

„Snažíme se využívat různé metody k zabezpečení části úrodných polí. Kýženou plochu třeba ohradíme včelími úly a sloni neprojdou, protože africké včely se vyrojí houfně s cílem vetřelce zabít nebo zastrašit. A daří se jim to.“

Jaká je cena slona? Kdy si výprava sáhla na dno? A dá se pašeráctví morálně obhájit? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.