Co ukazují hodiny dějin

Britští labouristé utrpěli krutou porážku v komunálních volbách a "Rudého Kena" nahradí v čele londýnské radnice "Modrý Boris". Vysílá tato událost vůbec nějaký signál směrem k České republice nebo je pro nás naprosto irelevantní? Je bez významu, řekne leckterý znalec, vždyť po mnoha letech vládnutí jedné strany nutně dochází k únavě materiálu a k efektu kyvadla. Navíc, jak praví stará poučka, každá politika je lokální.

To je sice pravda, leč celá pravda to není. Kdyby efekt kyvadla byl jedinou politickou zákonitostí, k žádnému společenskému vývoji by nedocházelo. Byla by to vždy cesta tam a zase zpátky. A stejné síly by se střídaly u moci v pravidelných cyklech. Jenže takhle to nefunguje. Totéž platí i pro lokální povahu politiky: v dnešním globalizovaném světě jsou nejvážnější místní problémy řešitelné jen spojeným úsilím širšího společenstva zemí. Právě proto zvou politici na svá předvolební shromáždění vysloužilé kolegy ze zahraničí, aby dokázali, že jejich strana je součástí mohutného mezinárodního ideového proudu, mimořádně úspěšného v osvícené cizině.

Jak tedy vypadá současná Evropa viděno prizmatem politických poměrů? Musí přece existovat vedle klimatické také politická mapa našeho kontinentu. Ta mapa vypadá takto: vedle Velké Británie, kde, jak jsme se nyní dozvěděli, hvězda labouristů zvolna pohasíná, levicové vlády nebo koalice jsou také ve Španělsku, Maďarsku, Rakousku, Bulharsku, v Litvě a Černé Hoře, na Slovensku a na Kypru.

Koalice řazené doprava od středu nyní vládnou (beru to směrem od západu na východ) na Islandu, v Irsku, Portugalsku, Francii, Belgii, Holandsku, Lucembursku, Německu, Česku, Polsku, Lotyšsku a Estonsku. A co Skandinávie, kolébka demokratického socialismu s lidskou tváří? Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko - všechno je doprava od středu.

A co takové jižní křídlo Evropy? Nejde náhodou ve šlépějích španělských socialistů? I to víte, že nejde, ani náhodou: Itálie, Řecko, Malta, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko, Makedonie, Albánie, Rumunsko - všechno od středu doprava. Zbývá ospalé a spokojené Švýcarsko - to je z definice konzervativní. Drobná knížectví a velkovévodství, že jste to vy, velkoryse zanedbávám.

Pokud jste nestačili počítat na prstech, udělám to za vás: je to 26:9 ve prospěch pravice. Stejný poměr 3:1 bude zachován, i když to přepočteme na množství obyvatel. Takový poměr sil v Evropě nebyl za posledních 70 let. Mimořádným vychýlením kyvadla to asi nebude. To by se nám ručičky hodin točily jak ventilátor. Bude to spíše duchem doby, oním "zeitgeistem", který neznamená nic jiného, než že na stejné otázky různé společnosti dávají velmi podobnou odpověď.