Co se stalo s Neronovými sochami?

Při průzkumu zbytků římského paláce ve Fishbournu v hrabství Západní Sussex narazili britští archeologové na pravou půlku hlavy a spodní část obličeje z mramorové sochy mladého chlapce. Fragment byl nalezen už v roce 1964 a vědci sochu připisovali místnímu králi Togidubnovi nebo někomu z jeho příbuzných. Teprve nedávno upoutala vědce podobnost zlomku sochy z Fishbournu s rysy jediných dvou dochovaných Neronových soch. Jednu má ve svých sbírkách muzeum v italské Parmě, druhou vlastní pařížský Louvre.

Archeolog Rob Symmons ze Sussex Archeological Society spojil síly s Milesem Russellem a Harrym Manleyem z Bournemouth University a hodlají fragment sochy naskenovat do počítače. Pak by mohli na základě symetrie lidského obličeje rekonstruovat celou tvář sochy a srovnat ji s rysy soch z Parmy a Paříže. Nabízí se i srovnání s Neronovými bustami a jeho portréty na mincích, kterých se dochovalo více. Pokud se podezření potvrdí, nabude nález ze Sussexu na významu.

Nero nastoupil na císařský trůn v roce 37 n.l. a vládl až do roku 68 n.l. Vše podřídil jedinému cíli - udržet se za každou cenu u moci. Odsoudil k smrti bezpočet lidí, kromě jiných i svou matku Agrippinu a manželku Octavii. Svou druhou manželku Lollii Poppaeji zabil sám, když byla ve vysokém stupni těhotenství. Neronova moc sahala až na Britské ostrovy. Císař však uvažoval o tom, že tuto državu dobrovolně vyklidí. Rozmluvil mu to teprve jeho učitel Seneca. Ten zabránil Neronovi i v mnoha dalších průšvizích a skandálech. Na všechno však nestačil.

Nero měl tři životní vášně - zpěv, dostihy a sex. Vystupoval v pěveckých soutěžích a porotci se neodvážili jej nevyhlásit vítězem. Závodil s koňskými čtyřspřežími a i tam chtěl sbírat všechny ceny. Výčet jeho milostných avantýr neměl konce. Ženatý byl celkem čtyřikrát, z toho počtvrté s mladým eunuchem Sporem.

Začátkem jeho pádu se stal rozsáhlý požár Říma, jenž vypukl v noci z 18. na 19. července roku 64. Kolovaly fámy, že Nero dal město zapálit, ale ty se zřejmě nezakládaly na pravdě. Císař k jejich šíření přispěl výstředním chováním během pohromy. Nad hořícím městem například vystoupil se zpěvem o zničení Tróje.

Hospodářský rozvrat, který zavládl po požáru, obrátil proti Neronovi celou říši. Odpor sílil i v provinciích, kde docházelo k povstáním. Nakonec se od Nerona odvrátila i pretoriánská garda a tím byl jeho osud zpečetěn. Senát jej prohlásil nepřítelem státu a Nero pak spáchal sebevraždu. Římané ho nenáviděli tak silně, že zničili prakticky všechny jeho sochy. Zřejmě k nim patřila i socha z Fishbournu, jež byla vytesána z velmi drahého mramoru, a přesto ji kdosi rozmlátil sekyrou.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9.10.2009 v 9:00.