Co se pokazilo brexitem a jak to můžeme napravit? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster

Když Velká Británie vystoupila z Evropské unie, prohlásil její tehdejší premiér Boris Johnson, že jí brexit přinese „národní obrození“. A sliboval, že nastane vpravdě raketový hospodářský růst.

Čtěte také

Adam Černý: Brusel už v Londýně není sprosté slovo

Ovšem nic z toho se nepotvrdilo, naopak. Proč? A lze to nějak změnit, aniž by Britové do Evropské unie opět vstupovali, což dnes rozhodně není téma? O tom je kniha, která zatím vyšla jen anglicky a v českém překladu se jmenuje Co se na brexitu pokazilo a jak to můžeme napravit. Jejím autorem je Peter Foster, novinář deníku Financial Times a člověk, který patří k největším specialistům na konkrétní průběh brexitu.

„Johnson s nadšením tvrdil, že jeho dohoda s Evropskou unií, podobná té, kterou Unie uzavřela s Kanadou, je pro Británii ‚fantastická‘. Ale vyhnul se otázce, která byla nasnadě – proč by proboha měla Británie s Unií obchodovat na základě stejných podmínek jako Kanada?“ píše Foster ve své knize. A nabízí několik možností, jak vzájemný obchod mezi zeměmi EU a Velkou Británií zjednodušit.

Partner, nebo prosebník?

„Vzhledem k velikosti obou ekonomik je zřejmé, že Británie bude při vzájemných vyjednáváních nadále prosebníkem. Británie představuje jen šest procent celkového unijního mezinárodního obchodu, zatímco Unie skoro 50 procent toho britského. Ale pokud bude učiněna správná nabídka a jednání se povedou ve správné atmosféře, je stále možné dosáhnout užitečných vylepšení ve smlouvě o vzájemných vztazích. Smutnou pravdou ale zůstává, že i docela podstatné vylepšení smlouvy o vzájemném obchodu mezi Unií a Británií bude mít jen omezený ekonomický dopad.“

Čtěte také

Brexit byl gólem do vlastní branky, tvrdí podnikatel Tregellas. Umožňuje Británii mít liberálnější politiku, hodnotí ekonom Pánek

Je to přesně tak, protože se Británie rozhodla odejít nejen z EU, ale i z jejího jednotného trhu. Představa, že by se tam vrátila nebo že by se dokonce rozhodla opět podat přihlášku ke členství v Unii, je, aspoň nyní, nereálná. Politici by tak měli hledat hlavně cesty, jak vylepšit stávající uspořádání, které firmám vzájemný obchod podstatným způsobem komplikuje. Přičemž zásadnější problém to je pro britskou ekonomiku než tu evropskou.

Další postřehy a podrobnosti uslyšíte v pořadu Ex libris. Připravil Ondřej Houska.