Adam Černý: Brusel už v Londýně není sprosté slovo
Čtyři roky trvalo, než se rozhodnutí z referenda o odchodu Spojeného království z Evropské unie stalo skutkem a až po více než třech letech od ledna 2020 se nálada v Londýně změnila natolik, aby jakékoli jednání s Bruselem nevypadalo jako setkání dvou frustrovaných manželů těsně po rozchodu.
Neurotické výpady letos v březnu vystřídala přátelská gesta mezi britským premiérem Rishim Sunakem a jedním z klíčových unijních politiků, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který si dal záležet, aby z jara na září odložená návštěva krále Karla III. včetně opulentní slavnosti ve Versailles vyzněla co nejpozitivněji.
Čtěte také
Rozhodující posun nastal se stabilizací ve vedení konzervativců, když se po sérii turbulentních výměn, které odstartoval vynucený odchod Borise Johnsona z Downing Street, premiérské funkce ujal Rishi Sunak. Co mu umožnilo, aby mohl začít vyjednávat pragmatická řešení postbrexitových problémů?
Byly to především důsledky odchodu z Evropské unie, když lidé ve Spojeném království začali pociťovat růst cen nebo nepříjemnosti spojené se zdlouhavým odbavováním zboží přes kanál La Manche.
Sbližování a obranná politika
Proto bylo možné uzavřít Westminsterskou dohodu o pozici Severního Irska v britském obchodování s Evropskou unií nebo nejnověji znovuotevřít dveře pro britské vědce k jejich účasti na unijních programech Horizon a Copernicus či podepsat memorandum o kooperaci v tak citlivém sektoru pro londýnskou City, jako jsou finanční služby, aniž by premiéra Sunaka obratem nesestřelilo supereuroskeptické křídlo v Konzervativní straně.
Čtěte také
Ani to totiž nemůže přehlížet náladu ve společnosti. Z průzkumu společnosti YouGov vyplynulo, že přes 60 procent dotázaných označilo brexit za chybu.
Ochota nezdůrazňovat v jednání neuralgické, ale naopak hledat možné styčné body je významnou proměnou ve vztazích mezi jedinou zemí, která se rozhodla opustit Evropskou unii, a Bruselem. Ani zdaleka se však nedá vykládat jako začátek návratu. Něco takového premiér Sunak nemá v úmyslu a nic takového nenaznačil ani vůdce labouristické opozice Keir Starmer, který svého času patřil k odpůrcům brexitu a který má velké naděje na výhru ve volbách, jež se uskuteční nejpozději v lednu 2025.
Jako další možná oblast sbližování by se nabízela obranná politika, která rapidně nabyla na významu poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v únoru zahájil otevřenou agresi vůči Ukrajině. Tady je na místě námitka, že k obranné kooperaci již slouží jednání uvnitř Severoatlantické aliance. Příští rok však Londýn dostane velkou příležitost, aby předvedl schopnosti britské politiky. Bude hostit setkání Evropského politického společenství, které loni jako první v rámci unijního předsednictví přivítala Praha.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
