Co se líbí Hugo Chávezovi v Evropě

Od té doby dal Chávez i král najevo, že by se rádi usmířili a prostořeký venezuelský president minulý týden dokonce řekl: "Rád tě, Juane Carlosi, obejmu, ale pamatuj, že mlčet nebudu... Budu vždy mluvit za náš svět spravedlivých a rovných občanů". BBC opatřila Chávezova slova parafrází "Proč mě neobejmeš?".

Během své evropské cesty navštívil Chávez kromě Španělska také Portugalsko, Bělorusko a Rusko. Cílem evropského putování bylo podle jeho vlastních slov vysvětlit venezuelský postoj ke světovým událostem a utužit přátelství se starým kontinentem. Zvláštní na tom je, že kromě Portugalska a mateřské země Španělska zavítal pouze do Ruska a Běloruska, tedy do zemí, kde byl za svého presidentování už po šesté. Německo, Británii, Francii nenavštívil...

Otázka je, co ho táhne právě do Běloruska a Ruska. Jsou to země, jež jsou Chávezovi blízké svým způsobem vládnutí. Shoduje se s jejich vládci i v tom, že považují Spojené státy za potencionálního nepřítele, který se snaží být světovým hegemonem a ostatním brání v rozletu. Odtud už je blízko k nařčení Kolumbie, že se snaží vyprovokovat válku, která by ospravedlnila intervenci Washingtonu. Podle Cháveze Spojené státy omezují prodej zbraní do Venezuely, aby oslabily její vojenský potenciál. Je pravda, že Bílý dům několikrát kritizoval Venezuelu za vojenské nákupy a letos v dubnu dokonce zakázal prodej válečného materiálu do této země. Caracas letos zvýšil svůj vojenský rozpočet o třetinu na dvě miliardy dolarů. Nákupy za další dvě miliardy dolarů v něm však nejsou uvedeny. Chávez v posledních letech začal měnit dodavatele. Nejprve se obrátil na Francii, odkud dovezl mimo jiné i několik helikoptér. Jedna z nich, kterou půjčil už před dvěma lety svému bolivijskému kolegovi Evo Moralesovi, se minulý týden zřítila se šesti vysokými důstojníky. První zprávy z Bolívie mylně informovaly, že bojový vrtulník byl ruské provenience.

Chávez se obrátil také na Moskvu o pomoc při dodávce zbraní, a ta ráda vyhověla. První větší kontrakt asi za čtyři miliardy dolarů uzavřely obě strany před dvěma lety. Caracas nakoupil mimo jiné 24 vojenských letadel, 53 bojových helikoptér a sto tisíc samopalů kalašnikov. Tehdejší president Vladimír Putin hovořil o Venezuele jako "o našem přirozeném společníkovi". Chávez platil petrodolary stejně jako za další zbrojní dodávky, které byly dohodnuty během tohoto týdne. Jde mimo jiné o nákup tanků a dokonce několika ponorek. Venezuela je největším vojensko-obchodním partnerem Ruska v Latinské Americe. Představitelé obou zemí hovoří o tom, že "vzájemná spolupráce se proměnila v hlavní faktor regionální bezpečnosti", zatímco Spojené státy tvrdí, že právě ta byla narušena.

V průběhu Chávezova pobytu v Moskvě se v ruských médiích rozšířila zpráva, že Venezuela nabídla své území pro instalaci ruských radarů a snad i raket. Několik dní předtím se objevila podobná zpráva s tím, že Rusko by mohlo využít blíže nespecifikované kubánské letiště pro své bombardéry. Úvahy jsou to lákavé. Byla by to určitě účinnější odpověď Spojeným států za instalaci radaru v Brdech než uzavřený kohoutek ropovodu. Na senzační zprávu naletěly naše přední deníky, ale nikde jinde se neobjevila. BBC mlčelo, ve Španělsku také nikdo nic nenapsal, na Kubě nikdo nereagoval. Naopak, soudruh Castro ve svém týdenním komentáři v deníku kubánských komunistů Granmě pochválil svého bratra Raúla, že se nenechal vyprovokovat. Venezuela informaci dementovala. Ale znáte to: není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu... To byl ostatně jeden z cílů této desinformace. Fáma, která podle mého názoru je dílem Rusů, měla také posloužit jako lakmusový papírek, kdo na ni naletí. Kdyby na ni kladně zareagoval Caracas nebo Havana, mohlo by se popojít o krůček dál. Takhle z ní zůstala jen bublina, které nenaletěli ani Američané ani naše ministerstvo obrany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .