Co prozradily dětské botičky o římských legionářích?

27. březen 2015

Římští legionáři se nesměli ženit. Přesto měli rodiny a hrdě se k nim hlásili. Dokládá to výzkum 4000 bot nalezených v pevnosti Vindolanda.

V roce 122 n.l. nechal římský císař Hadrianus zbudovat napříč severní Anglií mohutnou zeď, která oddělovala jižní území ovládané Římany od severních území, kde vládly barbarské kmeny. Trvalo šest let, než Británii přeťal od břehů Irského moře až po břehy Severního moře tzv. Hadriánův val dlouhý 120 kilometrů, vysoký 3 metry a místy až 6 metrů široký. Spolu se severněji položeným Antoninovým valem sloužila tato hradba nejen k obraně. Její brány byly využívány i jako celnice a mýtnice. Římané drželi pomocí obou valů kontrolu nad krajem nejen vojensky, ale i hospodářsky.

Nedílnou součástí opevnění byl i systém pevností. Dnes patří k nejlépe prozkoumaným Vindolanda. Systematický archeologický výzkum jejích ruin začal už ve 30. letech minulého století. Jedinečné půdní podmínky konzervovaly i četný organický materiál, který se na jiných místech nedochoval. A tak vydává výzkum Vindolandy jedinečná svědectví o životě římských legionářů na jedné z předních výsep římského impéria. Proslulé jsou například tzv. vindolandské tabulky – soukromá i úřední korespondence na dřevěných tabulkách. K častým nálezům patří i boty. Našly se jich tu asi čtyři tisíce.

Americká archeoložka Elizabeth Greeneová působící na kanadské University of Western Ontario referovala na nedávném výročním zasedání Archaelogical Institute of America o výsledcích výzkumu, který se soustředí právě na boty z Vindolandy. Uvědomila si, že z bot se dá vyčíst překvapivě hodně o jejich majitelích. To platí dnes a platilo to i ve Vindolandě. Zvláště zajímavé jsou z tohoto hlediska dětské boty.

Kresba římského legionáře (1.st.p.n.l.)

„Hodně dlouho, dá se říci až do devadesátých let minulého století, nikdo ani nepomyslel na vojenské rodiny. Tím méně je někdo zkoumal. Důvod byl prostý. Vojáci měli zakázáno se ženit,“ vysvětluje Greeneová. „Armáda – to byla bašta mužství. Byla to společnost, které dominovali muži a nikdo nepočítal s tím, že její nedílnou součástí byly i ženy a děti. Jedním z hmatatelných důkazů jsou však dětské boty.“

Už samotný nález mnoha dětských bot je důležitý, protože vyvrací jakékoli pochybnosti o tom, že vojáci měli rodiny. Zajímavá je i různorodost typů dětských bot. Římská armáda měla svou přísnou hierarchii a ta se odrážela i v oděvu a obuvi vojáků. Velitelé měli podstatně vyšší životní úroveň něž jejich mužstvo. Je to jasně patrné i v tom, jak se obouvali a oblékali. Dětské boty věrně kopírují obuv dospělých. Už na maličkých botičkách měřících od špičky k patě necelých deset centimetrů je na první pohled vidět, čí dítě je nosilo. Děti velitelů se obouvaly mnohem honosněji než děti řadových vojáků. Dítě svou obuví a zřejmě ani oděvem nezapřelo otce. Podle Elizabeth Greeneové to znamená, že římští vojáci se ke svým dětem otevřeně hlásili.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 25.1.2013 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.