Co prozradilo staré seno a rohy kozorožců?
Traviny ze švýcarských horských luk a z luk v anglických nížinách využívají stále efektivněji vodu. Podle německých vědců je to reakce lučních porostů na narůstající koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší a teploty stoupající v důsledku globálního oteplení.
Lovecké trofeje ze Švýcarska a anglické seno staré 150 let pomohly německým vědcům odhadnout, jak budou reagovat louky na změny klimatu. Zatím dokázali vědci získat podobná data jen pro lesní porosty. Pomáhaly jim k tomu izotopové analýzy vzorků dřeva odebraných ze starých stromů. Ty odhalují, jaké klima v minulosti vládlo a jak na ně stromy reagovaly. Louky ale takovou možnost nenabízejí, protože traviny z dávných dob jsou nenávratně pryč. Tým vedený Hansem Schnyderem z mnichovské techniky využil dvou jedinečných sbírek. Jedna se nachází v anglickém Rothamstedu, kde se od roku 1857 "archivují" vzorky sena z místního parku. Dávní angličtí agronomové odkázali "senný archiv" budoucím generacím ke studiu změn, jež prodělává anglická krajina v průběhu staletí.
Nepřímo se vědci dozvěděli o změnách stavu luk ve švýcarských Alpách, když analyzovali zastoupení různých izotopů v rozích kozorožců ze sbírek přírodovědného muzea v Bernu. Kozorožci se pasou na alpínských loukách a do rostoucích rohů postupně ukládají izotopy ze sežvýkané potravy. Nejstarší trofeje pocházejí z roku 1938.
V obou lokalitách, ve švýcarských horách a anglických nížinách je patrné, že traviny s postupem času zadržují stále účinněji vodu. Vědci to připisují růstu koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a teplotám rostoucím v důsledku globálního oteplování. Výsledky německých vědců zveřejnil vědecký časopis Global Change Biology.
Výsledky studie zveřejnil časopis Global Change Biology(1) (2)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
