Co přinese elektronický občanský průkaz

V Estonsku či ve Španělsku už je používají, na Slovensku se přiblížili alespoň vnější podobou, Němce změna čeká na podzim. Řeč je o nových identifikačních průkazech, které kromě strojově čitelné zóny obsahují i elektronický čip. V Česku by mělo být možné zažádat si o vydání elektronické občanky od ledna 2012. Původní návrh zákona počítal s postupným zaváděním nových dokladů od letošního roku, poslanecká sněmovna a nyní i senát ovšem schválily odsunutí projektu o dva roky. Plná funkcionalita dokladů, které budou mít podobný rozměr a čip jako moderní platební karty, je totiž podmíněna spuštěním a otestováním čtyř základních veřejnoprávních registrů – registru obyvatelstva, registru právnických osob, registru územní identifikace, adres a nemovitostí a také registru práv a povinností.

Elektronické databáze, které jsou součástí konceptu eGovernmentu, tedy elektronické vlády, začnou ve zkušebním provozu po odkladu fungovat až v červenci letošního roku a je třeba počítat s vychytáním počátečních nedostatků a zaškolením úředníků. Proto by nemělo velký smysl prosazovat nové občanky, když by pro ně ještě nebylo plné využití. Maximalistická verze projektu počítá s tím, že v budoucnu by plastové identifikační karty obyvatelstva mohly nahradit i řidičské průkazy, zbrojní pasy nebo průkazky zdravotních pojišťoven. Stejně jako dosud s nimi také bude možné cestovat po zemích Evropské unie. Proto by je v případě zájmu mohly dostat i děti mladší patnácti let, které dnes občanky nemají. Druhého projektu Opencard se však nikdo obávat nemusí, pro jiné než identifikační účely karty sloužit nebudou.

Elektronická verze občanského průkazu se zlatým čipem bude pravděpodobně jen volitelným rozšířením základní plastové kartičky a podle návrhu si za ni občané připlatí pět set korun. Ministerstvo vnitra sice navrhovalo, aby si elektronickou verzi povinně museli pořídit zaměstnanci ve veřejném sektoru, je však pravděpodobné, že se úředníci nakonec pokusí nalákat občany výhodami nových průkazů. Ačkoli některá sdružení zasazující se o přísnou ochranu osobních údajů varují před možným zneužitím centralizovaných databází, nové doklady by měly znamenat v otázce bezpečnosti krok kupředu. Uskutečnění identifikace ve čtecím zařízení by totiž mělo být podmíněno zadáním PIN kódu, který si občan sám bude moci vybrat při pořízení dokladu. Po třech neúspěšných pokusech se elektronická část karty zablokuje.

Hlavní přínos však nespočívá v bezpečnosti, ale právě v možnostech plynoucích z propojení s centrálními registry. Do budoucna tak odpadne obíhání úřadů po změně adresy trvalého bydliště nebo po změně příjmení, protože všechny údaje budou v reálném čase k dispozici na síti. Postačí tak, když si občan změní údaje na jednom kontaktním místě a na dalších úřadech už pracovníci automaticky uvidí aktualizovaná data. Pomocí identifikačního čísla a bezpečnostního kódu uloženého v průkazu budou moci lidé spravovat také individuální datové schránky, které poslouží k přímé komunikaci s úřady.

Nejnákladnější položkou celého projektu bude spuštění centrálních registrů, ty ale pomáhá spolufinancovat Evropská unie. Změna výrobní technologie průkazů státní pokladnu příliš nezatíží, verze s čipem navíc díky zpoplatnění bude zřejmě samofinancovatelná. Otázkou zatím zůstává, jaké osobní údaje budou na nových občankách vytištěny. Původní návrh počítal s vynecháním citlivých údajů, jako jsou rodné číslo, adresa trvalého bydliště a rodinný stav, které by tak mohli vyčíst jen úředníci z počítačové databáze, poslanecká sněmovna ale loni nakonec schválila podobu se současným rozsahem údajů. Ztížení identifikace občanů kvůli vynechání rodných čísel se obávaly také některé soukromé instituce jako banky nebo pojišťovny. Ani s nimi se už ovšem po roce 2025 jako s jedinečným identifikátorem nepočítá, takže jde spíše o otázku rychlejšího přizpůsobení se změně.

V minulosti se často diskutovalo i o možnosti občanské průkazy zcela zrušit. Mnohé evropské země od povinnosti vlastnit občanku již dříve ustoupily a jako plnohodnotný identifikační doklad uznávají cestovní pas nebo jednotný řidičský průkaz Evropských společenství, který dostávají i čeští řidiči. Možnosti, které přináší elektronický čip, však existenci samostatného identifikačního dokladu ospravedlňují, a není tak nic nepochopitelného na tom, když u nás naopak funkci řidičáku nahradí občanka.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.