Co nám zkracuje život?

24. září 2010

Američtí vědci prověřili zhruba stovku namátkou vybraných látek a narazili mezi nimi na chemikálii, která ruší účinek sirtuinů - molekul prodlužujících život. Látek s podobně neblahým účinkem bude v našem životním prostředí zřejmě mnohem více. Zatím známe jedinou. Je jí melilotol produkovaný léčivou rostlinou komonicí lékařskou.

Sirtuiny jsou podivuhodné enzymy, které si vyrábí široké spektrum organismů od bakterií přes mušky octomilky až po člověka. Zbavují DNA některých navěšených molekul a dovolují jejich těsnější sbalení. Takto "utažená" DNA je méně náchylná k poškození. Sirtuiny navíc mobilizují některé kontrolní enzymy, které rovněž střeží DNA před poškozením. Není divu, že má přítomnost sirtuinů na všechny organismy pozitivní vliv. S trochou nadsázky je můžeme označit za elixír mládí, protože brzdí stárnutí a zánik buněk.

Sirtuiny se zřejmě skrývají za pozitivními efekty tzv. středomořské diety, která sice obsahuje poměrně velké množství tuků, ale přesto našemu zdraví svědčí. Má například blahodárný vliv na lidské srdce a cévy. Nedílnou součástí středomořské diety je červené víno a další potraviny obsahující resveratrol, který prokazatelně aktivuje sirtuiny v lidském organismu.

Tým amerických vědců vedených Andrewem Olaharskim z University of California v Berkeley prověřoval, zda se v naší stravě nevyskytují látky s opačným účinkem, jež by účinek sirtuinů blokovaly. V prvních testech prověřili asi stovku rozličných molekul a narazili mezi nimi na látku, která sirtuinům rozhodně neprospívá. Je jí dihydrokumarin zvaný též melilotol. Jedním z jeho nejvydatnějších zdrojů je léčivá rostlina komonice lékařská (Melilotus officinalis) využívaná k léčbě cévních chorob. Melilotol však nenachází uplatnění jen ve farmacii. Používá se i v kosmetice a v neposlední řadě v potravinářství, např. pro dochucování hořkých bylinných likérů, některých druhů sýrů a piva.

V experimentech na kvasinkách se melilotol ukázal jako "elixír stáří". V buňkách, které byly vystaveny jeho účinkům, přestávaly pracovat sirtuiny a buňky prodělávaly řadu změn, pro něž se nejlépe hodí označení buněčné stárnutí.

"Lidé jsou vystaveni účinkům toxických látek, které se vyskytují přirozeně v životním prostředí a potlačují aktivitu sirtuinů," konstatují závěrem autoři studie zveřejněné v prestižním časopisu PLoS Genetics.

Spustit audio