Člověk by po sobě měl zanechat nějakou vzpomínku. Když vidím zanedbaný hřbitov, cítím to jako neúctu vůči mrtvým, říká historik Roháček
Historik Jiří Roháček dlouhé tři roky mapoval na území dnešní České republiky všechny středověké náhrobky a jen málokdo toho ví o místech posledního odpočinku tolik, jako právě on.
V Hovorech bude mluvit o tom, že vztah ke smrti a k lidským osudům po smrti je centrální téma celé západní kultury. O tom, že hřbitov není jen místo vzpomínání, ale i místo setkávání. A Naděžda Hávová se zeptá i na hřbitovy morové, leprové nebo katakomby.
Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu.
Související
-
Nejhorší hladomory byly v SSSR. Zemřelo asi 5 milionů lidí, popisuje překladatel Vlaku do Samarkandu
Na podzim roku 1923 bylo třeba přepravit z hladomorem deptaného Povolží 500 dětských sirotků. Píše o tom v knize Vlak do Samarkandu ruská spisovatelka Guzel Jachinová.
-
Dřív byla před každým statkem lavička, aby babka kontrolovala sociální život, říká architekt Pleskot
„U nás je stále znát to 30leté lavírování od finské architektury po například italskou, ale lepší se to,“ uvažuje známý architekt Josef Pleskot.
-
Zrušení přechylování jde tvrdě proti duchu češtiny, míní jazykovědec Oliva
„Každý z nás je jazykově houba,“ uvádí jazykovědec Karel Oliva. Jak vnímá češtinu současnosti? Proč odmítá zrušení přechylování? A jsou Češi nejvulgárnějším národem?
