Civilizace: Příběhy skryté v zemi...

První cesta účastníků kolokvia vedla na faru

Před rokem 2007 byl Tasov obcí, která se pyšnila první písemnou zmínkou k roku 1233, zříceninou Hrádku, slavným rodákem Jakubem Demlem a kostelem sv. Petra a Pavla. Po roce 2007 se začal příběh výrazně doplňovat.

V Magazínu Leonardo Civilizace jsme se vypravili na kolokvium Nové objevy církevní architektury na jižní Moravě, které probíhalo právě v Tasově (okr. Žďár nad Sázavou). Jednodenní setkání nabídlo účastníkům přednášky i prohlídku Tasova, jak se můžete podívat ve fotogalerii. V magazínu jsme si povídali s ThDr. Ing. Pavlem Kopečkem, Doc. JUDr. Jiřím L. Bílým, PhD., Pavlem Krylem, Davidem Mertou, RNDr. Robinem Pěničkou a prof. PhDr. Josefem Ungerem, CSc.

Liturgie jako primární architekt prostoru

První přednášku kolokvia nabídl ThDr. Ing. Pavel Kopeček, který se zaměřil na liturgii, kult a sakrální stavby. Mimo jiné připomněl velmi zajímavé momenty z vývoje architektury kostelů. Materiály obvykle určila lokalita, ale kladen byl také velký důraz na funkčnost. Právě proto lze liturgii vnímat jako primárního architekta prostoru. Například orientace prostoru vychází z podstaty liturgie,kdy je vnímána jako slavení s Kristem, který se vzdálil, ale který má přijít. Poté už si stačí jen připomenout fakt, že Olivová hora je na východ od Jeruzaléma a získáme základní osu východ západ. Okénko na východě, kterého si můžete všimnout ve starých kostelech, bylo postupně nahrazeno oltáři, jak si můžete poslechnout v příspěvku v magazínu.

Komu patřil kostel?

Na první pohled snadná otázka se může při pohledu do právní historie poněkud zkomplikovat, jak přiblížil také doc. Jiří L. Bílý v přednášce Vlastnictví kostelů v patrimoniální monarchii. Příspěvek ke koncepci vlastnického a užívacího práva. V rozhovoru jsme se tak vrátili i k takovým termínům, jako je „boží půda“.

Nejen o pánech z Tasova

Objevení dvojice koster v hrobní kapli, která je dnes doslova pod farou, vzbudilo velkou pozornost a mnoho otázek. Kdo byli tito lidé? Je možné dokázat jejich příbuznost? Antropologům se podařilo zjistit, že jde o dva muže středně robustní tělesné stavby. Dříve byl pohřben mladší muž ve věku 40 – 55 let, vysoký okolo 167 cm. Trpěl například hypoplazií zubní skloviny a na některých zubech byl vytvořen zubní kamen. Měl poraněnou levou ruku, s čímž patrně souvisí zánětlivá reakce na záprstní kosti malíčku, která měla zcela deformovanou hlavici a záprstní kost ukazováčku byla srostlá se zápěstní kůstkou.

Předpokládaný vzhled pánů z Tasova

Kostra staršího muže, ve věku 50 – 65 let, s výškou přibližně 172 cm, byla pohřbena později. Tento muž měl silně obroušené zuby v horní i dolní čelisti, některé zuby ztratil již během života a na jejich místech byla zacelena zubní lůžka. Na horní první stoličce vlevo byly stopy po zubním kazu a na některých zubech byl zubní kamen. Třetí a čtvrtý hrudní obratel byl vzájemně srostlý a na 10. a 12. hrudním obratli byly Schmorlovy uzly (důlky v těle obratle). Nalezeny byly také zlomeniny na 5. a 6. pravém žebru nebo stopy po zánětu na záprstní kosti palce pravé ruky.

Oba muži byli středně robustní tělesné stavby a vysoké postavy. Zjištěné patologické stavy a variety na kostrách obou mužů mohly souviset s jejich každodenní činnosti. Tou mohla být jízda na koni, na kterou poukazuje charakter změn některých kostí – srůst obratlů, Schmorlovy uzly, kostěné hřebeny úponů lýtkových svalů. Otvory v pažní kosti, lopatce a artrotické změny v oblasti ramenního kloubu mohly byt způsobeny držením otěži. Bohužel se nepodařilo najít žádný přímý důkaz, že by mohli být přímí příbuzní. Tito páni z Tasova mezi sebou mohli mít i vzdálenější vazbu – například dědeček a vnuk. S RNDr.Robinem Pěničkou jsme si nepovídali jen o pánech z Tasova, ale také o výsledcích Interdisciplinárního výzkumu středověkého kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích.

Počátky Rosa coeli

Archeolog David Merta na kolokviu představil hned dva výzkumy. Při prvním jsme se podívali přímo do krovů kostela v Čáslavicích. Druhý příspěvek poopravil počátky lokality, která dodnes láká turisty i svatebčany – bývalý klášter premonstrátek Rosa coeli v Dolních Kounicích. Objev podsklepené budovy 20krát10 metrůby možná mohl být sídlem zakladatele kláštera Viléma z Pulína. Jistotu však mít nikdy nebudeme, protože většinu nálezů z této doby doslova vzala voda. V rozhovoru jsme se zastavili také u legendy, podle které klášter poničily husitské války. Tato neustále připomínaná zpráva přitom nemá žádné reálné základy, jak si můžete také poslechnout.

Pod lampou je největší tma

Těžko říct, co by dnes říkal farář Florián kdyby věděl, že kostel, který hledal, byl doslova ve zdech jeho domova. Tasovská fara je velmi zajímavým místem, které ve spojení s odhodláním místních, odborníků i studentů, vydalo překvapivá tajemství. Nález rotundy, ztraceného kostela s překrásným gotickým portálem, hrobní kaple pánů z Tasova i 123 dalších hrobů, to všechno patří k současné faře s číslem popisným 1. Stačí ujít pár kroků a můžete si prohlédnout odhalenou bránu ve zdi současného kostela sv. Petra a Pavla, kde je v bývalé marnici připravena pro zájemce také výstava o výsledcích výzkumu. Navštívit ji můžete během léta, jak prozradil místní farář Pavel Kryl, kontakt najdete na dveřích.

Zlom přišel v roce 2007

Na počátku současných výzkumů stála snaha o rekonstrukci budovy fary. V letech 2007 – 2009 zde byl objeven kostel, kterému pozdější tradice přidělila zasvěcení ke sv. Jiří. V roce 2009 byl připojen nález rotundy z 30. let 13. století neznámého zasvěcení, která byla odhalena ještě pod základy dnešní fary a kostela sv. Jiří, který rotundu nahradil někdy ve 2. třetině 13. století. Někdy v poslední čtvrtině 13. nebo první čtvrtině 14. století byla zbudována kaple Tasovců. Vývoj Tasova pokračoval o pár metrů dál, kdy ve 40. letech 14. století byla zahájena stavba vrcholně gotického kostela sv. Petra a Pavla. Původní kostelík byl už v polovině 16. století označován jako pustý.

Prof. Josef Unger

Tasov postupně odkrývá svou minulost, archeologické a antropologické výzkumy doplňují písemné prameny o překvapivé detaily. Příběh přitom stále nekončí, protože v obci se bude kopat kanalizace, další zajímavosti může přinést zasypaná studna, jak uslyšíte také v rozhovoru s prof. Josefem Ungerem.

Výjimečnost Tasova dokládá také nominace na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, které se budeme věnovat v sobotu 20. června v ranním vysílání Plus i na webu.