Civilizace: Lesk i nenápadná každodennost

Z výstavy Otevři zahradu rajskou.Benediktini v srdci Evropy 800-1300 ve Valdštejnské jízdárně v Praze

Valdštejnská jízdárna v Praze se v minulých dnech proměnila v benediktinský klášter. Krok za krokem představuje nejen fungování samotného kláštera, mnohdy dech beroucí umělecké práce, ale i průběh všedních dní.

Výstava Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300 bude probíhat do 15. března 2015. Navštívit ji můžete denně, kromě pondělí, od 10 do 18 hodin. Organizátoři pro návštěvníky připravili rozsáhlý katalog i řadu doprovodných programů pro děti i dospělé. Vrcholem projektu bude víkend na začátku příštího roku, kdy dojde k vystavení Vyšehradského kodexu, jak jsme si prozradili také v Magazínu Leonardo Civilizace.

Mnohé se o výstavě dozvíte také z vysílání Českého rozhlasu Plus v pořadu Studio Leonardo, kam přijal pozvání jeden z hlavních kurátorů prof. Vít Vlnas. Své otázky můžete prostřednictvím aplikace na webu Leonarda posílat 5. prosince v 16:10.

Přednášky i komentované prohlídky

Cyklus přednášek bude zahájen už příští týden 27. listopadu v 16:30, kdy se s Mgr. Dušanem Foltýnem budete vracet k benediktinským klášterům v roli svědků zrodu českého, polského a uherského státu. Kromě Dušana Foltýna se při přednáškách můžete setkat také s doc. Petrem Kubínem, prof. Petrem Sommerem, Mgr. Jarmilou Skružnou nebo PhDr. Milenou Bravermanovou. Tématem přednášek nebude pouze význam benediktinů v politických dějinách, architektura a přiblížení duchovního světa tohoto řádu, ale uslyšíte mnohé také o dochovaných textiliích nebo léčivých bylinách, které ke středověkým klášterům neodmyslitelně patřily.

Lesk zlata i kouzlo každodennosti

Při prohlídce výstavy vás dozajista na první pohled upoutají například procesní kříž ze Zwiefalten, ostatkový kříž z Roudnice, relikviářová paže sv. Jiří a relikviářová busta sv. Ludmily z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě nebo Strahovský evangeliář, ale velmi působivé jsou také doklady každodennosti, kterých si na výstavě můžete rovněž všimnout. Například zbytky dřevěného nádobí nebo písařské potřeby, které patřili ke každému skriptoriu.

Velmi zajímavý je také jeden z nejstarších zvonů, který byl ještě ukován ze tří železných plátů. O životě mnichů vypovídá i malý zbytek kamenného sloupku z okna. Pokud se podíváte pozorněji, uvidíte na něm vyryté ptáčky, snad si tak některý z mnichů zkracoval dlouhou chvíli ve skriptoriu. Najdete zde i rukopis s jakousi momentkou ze skriptoria, kde se mnich soustředí na výrobu rukopisu a současně na stole statečně hoduje na jeho jídle obrovská myš. Dokumentace každodennosti života mnichů patřila k dalším důležitým součástem výstavy, na kterou se autoři soustředili, jak v rozhovoru vysvětlil také prof. Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií.

Z výstavy Otevři zahradu rajskou.Benediktini v srdci Evropy 800-1300 ve Valdštejnské jízdárně v Praze

Výstava Otevři zahradu rajskou byla připravována mnoho let, které přinesly řadu změn v původních plánech. Nejzásadnější proměnou byla dohoda s Národní knihovnou, které průběh revitalizace Klementina nakonec neumožnil realizaci doplňující výstavy v jejím areálu. Návštěvníci přitom o nejdůležitější doklady působení benediktinů na našem území nepřichází. Některé se staly součástí expozice ve Valdštějnské jízdárně a dojde i k avizovanému vystavení originálu Vyšehradského kodexu. Podle slov ředitelky Odboru komunikace Národní knihovny Ireny Maňákové se výjimečného momentu dočkáme 31. ledna 2015, jak jsme si přiblížili také v článku o prvním restaurování kodexu v historii.

Přesný harmonogram doprovodných programů najdete na webu výstavy nebo na webu Národní galerie. Mnohé jsme si o výstavě, exponátech i doprovodných programech prozradili také s kurátorem PhDr. Janem Klípou z Národní galerie.

Monachos = osamocený

Na počátku křesťanského mnišství stáli v ústraní žijící poustevníci severní Afriky a Předního Východu. Začátky společného života pod vedením učitele opata, jsou spojeny s prvním klášterem a autorem prvních mnišských pravidel Egypťanem Pachomiem († 346). Dalším významným mužem byl Basil z Caesareje (†379), na jehož myšlenky najdete odkazy také v Řeholi Benedikta.

Všech 73 článků bylo sepsáno v klášteře na Monte Cassinu, který Benedikt z Nursie založil kolem roku 529. Z rozhodnutí Karla Velikého se právě jeho řehole stala závaznou normou pro život mnišských komunit na území Franské říše. Benedikt velmi dobře vystihl nejen duchovní povinnosti, ale také ryze praktické záležitosti vyplývající ze zkušeností společného života předchozích generací mnichů. Vytvořil velmi propracovaný systém, kde každý úsek logicky navazoval na předchozí. Myslel i na takové detaily, jako kam uskladnit špek.

Z výstavy Otevři zahradu rajskou.Benediktini v srdci Evropy 800-1300 ve Valdštejnské jízdárně v Praze

Mnohé jsme si o počátcích řádu prozradili s prof. Petrem Sommerem a Dušanem Foltýnem v článku Modli se a pracuj. Společně jsme prošli také některé z benediktinských klášterů v seriálu Magazínu Leonardo Civilizace. Benediktinským klášterům se budeme věnovat také v příštím roce, kdy se už v lednu zaměříme na některé více konkrétně.