Civilizace: Jiří z Poděbrad a jeho děti
„Byl mudřec přirozený, bez písemného ostření smysla.“ Přirozenou inteligenci Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad nikdo upřít nemůže. Patří k panovníkům, o kterých se tvrdí, že předběhli svou dobu.
Ctibor Tovačovský, který nám v písemných pramenech zanechal zprávu o Jiříkově vzdělání, patřil k jeho podporovatelům, i když najdeme také kritické zmínky, zvláště v souvislosti s finanční situací jeho dvora. Rozsáhlejší zprávu o Jiřím z Poděbrad do svých zápisků vepsal papež Pius II.: „Člověk postavy krátké, těla čtverhranného, pleti bílé, očí jiskřivých, mravů líbezných, nakažený husitstvím, ale jinak muž spravedlivý a šlechetný.“
Osobnost krále a jeho dvůr
Život u dvora krále Jiřího z Poděbrad byl hlavním námětem setkání historiků, které pořádalo Výzkumné centrum dvory a rezidence ve středověku Historického ústavu AV ČR. Jednu z prvních přednášek připravila PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D., z Ústavu českých dějin FF UK v Praze. Zaměřila se především na současné znalosti dvora krále Jiřího. Při našem setkání jsme hovořily také o osobnosti tohoto panovníka a kritice, které musel čelit už za svého života.
Májový sen Hynka z Poděbrad
„…A rač ještě poslyšeti,
coť chci tepruv pověděti:
Prosím, paní najmilejší,
jako tvuoj ten najvěrnější,
kohož ty pravíš, že v srdci máš,
že mi toho užití dáš!
A nechajíc všeho zdráhání,
lehni, má najmilejší paní!
A lehni, mé najmilejší srdéčko,
lehni, má přepěkná ženčičko!
A lehni, má najkrazší ruože,
Neb mé srdce bez tebe býti nemuože!...“
Jiří z Poděbrad měl několik synů, ale pouze jediný se do historie vepsal jako zdatný literát. Hynek z Poděbrad byl dítětem Jiřího z Poděbrad a Johany z Rožmitálu. Svůj nesporný literární talent využíval nejen k vlastní tvorbě, ale současně převáděl do českého prostředí díla zahraničních autorů. Májový sen byl jeho nejvýraznější prací, proto jsme několik ukázek připravily také s doc. Mgr. Sylvií Stanovskou, Dr. z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU v Brně.
Další generace
Zajímavé zprávy máme dochovány také o životě a dvoře Jindřicha Minsterberského, Hynkova nevlastního bratra. Také on získal od svého otce důkladné vzdělání, ale současně i finanční potíže, které bývaly zdrojem kritiky. Na nedostatek peněz si stěžovala dokonce jeho manželka Uršula, jak dodnes dokládá dopis s odpovědí jejího otce. Nejen z něj citoval doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D. z Historického ústavu Univerzity Hradec Králové, když popisoval dění na Jindřichově dvoře.
Rok pánů z Kunštátu
Pánům z Kunštátu bude patřit také letošní sezóna na státních hradech a zámcích. Národní památkový ústav připravil speciální prohlídky, výstavy i další kulturní programy, kterými upozorní na dějiny rodu, jejich sídla a památky, které nám po tomto rodu zůstaly. Rokem pánů z Kunštátu chtějí památkáři připomenout letošní 550. výročí ukončení diplomatických misí, které Jiří z Poděbrad vyslal k západoevropským panovnickým dvorům, aby se pokusil vytvořit jakési společenství národů nezávislé na církvi. Centrem oslav se stane zámek Kunštát, kde bude 21. června zpřístupněna nová expozice, která zavede návštěvníky i tam, kam se dosud podívat nemohli. Kunštát bude také hlavní památkou při letošní Hradozámecké noci 30. srpna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.