Církve - odložená poptávka
Krize je karta, se kterou se nyní musí počítat. I ve vysoké hře o narovnání vztahu státu a církví. Připomeňme, že kabinet chce vrátit církvím přibližně třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům. Zbytek by měla nahradit částka ve výši 83 miliardy korun. Jednání dočasné parlamentní komise dosud nepřineslo výsledek.
Navržená částka se zdá opozici vysoká - církve by měly být skromnější - s ohledem na fakt všeprostupující krize. Je fér nebo nefér, operovat s krizí? Jiří Schwarz, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, počínání politiků rozumí: krize je tu a této kartě se nelze vyhnout.
Jiří Schwarz: "Nezazlíval bych jim, že ji berou v úvahu, protože tato nová situace se dotýká i jejich voličů. A oni se musejí chovat tak, aby si své voliče neznepřátelili. Bohužel proces církevního narovnání neskončil dříve, než se tržní ekonomika dostala do krizové situace, proto je přirozené, že je také toto narovnání posuzováno v souvislosti s touto krizovou situací."
Spory se vedou také o to, nakolik mají církve objasnit, co hodlají s finanční náhradou udělat. Děkan Jiří Schwarz zastává názor, že je na vlastnících, jakým způsobem budou s majetkem nakládat.
Jiří Schwarz: "Domnívám se, že církve, ať už z povahy své činnosti, ať už se jedná o činnost duchovní nebo sociální nebo zdravotní či vzdělávací - tak jsou velmi omezeny v nakládání s majetkem a budou tento majetek využívat k účelům, které podpoří tyto jejich činnosti. Co se týká finančního narovnání, tak ani tam by církve neměly dokladovat, co učiní s navrácenými finančními prostředky, pokud k tomuto narovnání dojde. Nicméně zase: dokážu pochopit, že pro některé strany, vzhledem k jejich voličům, může být tento argument nepřijatelný."
Narovnání by církvím dalo šanci realizovat projekty, které musely z finančních důvodů po desetiletí odkládat - ze sféry sociálních, zdravotních či vzdělávacích služeb. Pro pozici církví má Jiří Schwarz toto přirovnání:
Jiří Schwarz: "Proto se církve v těchto oblastech nacházejí v podobné situaci, jako byli občané České republiky po pádu železné opony, kdy mohli vycestovat na Západ a za ušetřené prostředky si mohli koupit svoji první mikrovlnnou troubu, či dovézt svůj první barevný televizor. Církve jsou v současné době v takovéto situaci odložené poptávky a určitě by rády mnohé ze svých projektů díky církevnímu narovnání realizovaly."
Jiří Schwarz diplomaticky konstatuje, že jednání na poslední mimořádné komisi Poslanecké sněmovny k narovnání vztahu státu a církví by se dalo charakterizovat jako nadějné. Přestože bylo méně nadějné, než to předposlední... I on kalkuluje s významem papežovy návštěvy. Ta může některá z dlouho odkládaných politických rozhodnutí urychlit.
