Čínská automatická sonda přistane na odvrácené straně Měsíce

20. leden 2016
Change-3 Lunar Lander

Čínská sonda s názvem Chang’e-4 by měla tuto misi jako úplně první sonda v historii uskutečnit již v roce 2018. Původně ji Čína plánovala až na rok 2020.

Všechny dosavadní přistávací moduly měsíčních sond, které k našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi vyslaly Spojené státy, Sovětský svaz i Čína, totiž přistály na té straně Měsíce, která je k Zemi přivrácená. Tento fakt má dobrý důvod. Především jde o nutnost souvislého a bezproblémového spojení přistávacího modulu s pozemním řídícím střediskem.

Pouze se sondou, která přistane na přivrácené straně Měsíce, může pozemní středisko komunikovat neustále a přímo, tedy bez nutnosti retranslace signálu. Retranslace však bude nutná při udržování spojení se sondou, která přistane na odvrácené straně Měsíce. Čína tedy bude muset mít ke splnění tohoto úkolu k dispozici umělou družici Měsíce, která bude viditelná jak z nějaké oběžné dráhy kolem Země, tak z odvrácené strany Měsíce.

Čínská mise Chang’e-4 se proto bude skládat jak z přistávacího modulu a měsíčního vozítka (jako u předchozí o něco lehčí “přistávací” sondy Chang’e-3 s malým roverem Yutu), tak z retranslační družice, která bude v předstihu umístěna v tzv. Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Měsíc. Tento bod se nachází zhruba 60 000 kilometrů v oblasti “za Měsícem”, pokud se na něj díváme právě ze Země.

Z této pozice bude mít retranslační družice výbornou možnost zprostředkovat spojení mezi sondami na povrchu odvrácené strany Měsíce a nějakou komunikační družicí, umístěnou na oběžné dráze Země. Nezávisle na této své primární funkci bude ovšem retranslační družice také samostatně pozorovat a fotografovat odvrácenou stranu Měsíce. Měla by fungovat po dobu 3 let.

Sondu Chang’e-4 pravděpodobně do vesmíru vynese čínská nosná raketa Dlouhý pochod 3B. Její pracovní náplní bude studium vlastností povrchové vrstvy měsíčního materiálu a prachu, dále studium zbytkového magnetismu měsíčního povrchu a jeho vzájemného působení se slunečním větrem. Odvrácená strana Měsíce totiž poskytuje po elektromagnetické stránce poměrně dost “čisté” prostředí, vhodné pro studium radiových vln s nízkou frekvencí.

Čína v roce 2015 také navrhla ostatním zemím, aby se na misi Chang’e-4 spolupodílely, buď ve formě přístrojů na některé ze sond nebo vlastní malou sondou, která bude k Chang’e-4 při startu v rámci volné nosné kapacity rakety přibalena.

Čína věnuje v poslední době Měsíci velkou pozornost. Po sondě Chang'e-3, která byla v roce 2013 po 37 letech první pozemskou sondou, která opět měkce přistála na povrchu Měsíce (a objevila také nový druh měsíční horniny), plánuje Čína také brzy automatický odběr vzorků z Měsíce a jejich návrat na Zemi (sonda Chang'e-5) a dlouhodobě také přistání svých prvních kosmonautů na Měsíci.

Zdroje: AstroWatch, Popular Science, Gizmodo, The Guardian, Astronomy Now

autor:Pavel Vachtl
  • Věda