Čína používá umělou inteligenci pro diplomatické účely

Software čerpá z velkého množství dat, od novinek ze společnosti po fotografie pořízené špionážními satelity, všímá si hongkongský deník South China Morning Post.

Článek přirovnává diplomacii ke strategické deskové hře: jedna země udělá tah a další reagují, cílem všech je vyhrát. A umělá inteligence je v deskových hrách dobrá. Na začátku systém zanalyzuje předchozí kola, poučí se z prohry a dokonce opakovaně hraje sám proti sobě, aby vyvinul strategii, na kterou člověk zatím nepřišel.

Umělá inteligence již porazila světové špičky v šachu i v deskové hře go. Nedávno vyhrála i pokerovou variantu Texas hold 'em, kde hráč nemá přístup ke všem informacím po celou dobu hry, což je situace podobná diplomatickým jednáním.

Velká data

Podle vývojářů do projektu přímo zapojených nebo alespoň s věcí obeznámených Peking pracuje hned na několika prototypech diplomatického programu. Tamní ministerstvo zahraničí již v současné době používá jeden ze strojů vyvinutý Čínskou akademií věd. A vládní resort hongkongskému deníku potvrdil, že skutečně hodlá využívat umělou inteligence v oblasti diplomacie.

„Nejnovější technologie včetně takzvaných ‚velkých dat‘ a umělé inteligence způsobují výrazné změny v tom, jak lidé žijí a pracují. Každý den se začínají využívat další a další technologie v nejrůznějších odvětvích průmyslu,“ prohlásil minulý měsíc mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Rovněž dodal, že se úřad bude „tomuto trendu aktivně přizpůsobovat a bude se zabývat využitím nových technologií ke zlepšování a větší efektivitě práce“.

Ambice Číny stát se světovým lídrem výrazně zvýšila tlak na její diplomaty, uvádí South China Morning Post. Jen iniciativa takzvané nové Hedvábné stezky zahrnuje mezivládní jednání s téměř sedmdesáti zeměmi světa, jejichž celkový počet obyvatel tvoří 65 procent globální populace.

Bezprecedentní developerská strategie vyžaduje investice ve výši až 900 miliard dolarů ročně pro budování infrastruktury. V mnoha oblastech je její výstavba spojena s vysokými politickými, ekonomickými nebo environmentálními riziky.

Umělá inteligence tu bude pouze poskytovat podporu pro strategická rozhodnutí. Experti zdůrazňují, že veškeré konečné soudy budou dělat lidé. Systém studuje strategie mezinárodní politiky na základě velkého objemu různých typů dat. Když politik potřebuje učinit rychlé a zároveň přesné rozhodnutí k dosažení konkrétního cíle, systém navrhne škálu možností a doporučení, jaké kroky se v dané situaci jeví za optimální.

O morálku nejde

Využití umělé inteligence pro vytváření strategií zahraniční politiky je teprve v raném stádiu, upozorňuje doktor Feng Šuaj z Šanghajského institutu pro mezinárodní studia. Přesto již teď vyvolává užití umělé inteligence v oboru diplomacie velký zájem. Podle Fenga pracuje na vývoji programů hned několik výzkumných týmů.

Konference zabývající se vlivem umělé inteligence na diplomacii se konala minulý týden v Pekingu. „Umělá inteligence dokáže vědecké a technologické schopnosti využít k přečtení a analýze dat takovými způsoby, kterým se lidé nemohou vyrovnat,“ pokračuje expert Feng a dodává, že „lidské bytosti se nikdy zcela nevymaní z vlivu hormonů a glukózy“.

Právě stroje a software jsou naproti tomu imunní vůči pocitům rozrušení, úcty, strachu nebo jiným subjektivním faktorům. Feng Šuaj konstatuje, že by umělá inteligence při rozhodování nebrala v úvahu ani morální faktory, jež by byly v rozporu se strategickými cíli.

Ale i umělá inteligence má svá úskalí. K fungování vyžaduje obrovská množství dat, která nemusí být okamžitě k dispozici. Dále musí mít jasně vytyčené cíle, jež však v počátcích diplomatického jednání nutně nejsou formulované. Kromě toho může operátor systému ovlivňovat výsledky změnou některých parametrů.

Technologie bude i přesto nalézat čím dál větší uplatnění a bude nadále „rozšiřovat propast mezi jednotlivými zeměmi co do schopností hrát strategickou hru“, domnívá se Feng. Aktéři bez podpory umělé inteligence budou podle jeho názoru znevýhodnění v celé řadě oblastí – mezi ně může patřit třeba posuzování rizika, výběr strategie, rozhodovací proces nebo efektivita realizace.

Několik tahů dopředu

Podobný názor zastává také Liou Jü z Ústavu automatizace Čínské akademie věd. Domnívá se, že lidští diplomaté by měli problém zvítězit ve strategické hře proti umělé inteligenci. „Umělá inteligence dokáže myslet mnoho kroků před lidskou myslí. Dokáže promyslet mnoho možných scénářů a přijít s nejlepší strategií pro danou situaci,“ vysvětluje vědec.

Rovněž mluvčí amerického ministerstva zahraničí pro hongkongské noviny uvedl, že i jeho úřad disponuje „mnoha technologickými nástroji“ nápomocnými v rozhodovacím procesu. Podle zveřejněného strategického plánu na období let 2017 až 2019 používají američtí diplomaté nové technologie k lepšímu porozumění a informovanému řešení problémů. Koncept zmiňuje jako strategický nástroj takzvaná „velká data“, ale nepracuje s termínem „umělá inteligence“.

Technologii „velkých dat“ běžně používají ke komplexní analýze vlády po celém světě. Výsledkem takového procesu může být například seznam argumentů pro a proti, ale už ne doporučený postup. Umělá inteligence se od „velkých dat“ liší tím, že podniká krok dál, a na základě výsledků jedná. Takovým výstupem může být například změna signálu automatického semaforu nebo tah v deskové hře.

Program používaný čínským ministerstvem zahraničí, známý také jako „simulace geopolitického prostředí“, je podle výzkumníků vybavený umělou inteligencí včetně neurálních sítí a strojového učení. Systém je údajně stále ve vývoji a plánované datum dokončení není známé. Jeho cílem každopádně není úplné nahrazení lidských diplomatů – má jim sloužit pouze jako pomůcka, podotýká hongkongský deník South China Morning Post.