Mají mít roboti právní status? Děláme chybu, umělá inteligence není člověk, říká Střítecký

24. duben 2018

Evropská komise má do konce dubna rozhodnout, zda podpoří rezoluci Evropského parlamentu, která počítá s tím, že roboti získají právní status takzvané elektronické osoby. Unijní instituce se tak chtějí připravit na masivní nástup umělé inteligence a zajistit, aby byla pro člověka přínosná a bezpečná. Sto padesát expertů z celého světa ovšem už nyní varuje, že dalším krokem by bylo dokonce přiznání práv umělé inteligenci.

Právnička Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd se domnívá, že otázka práv pro umělou inteligenci má být ještě projednávána. Evropská unie by podle ní neměla rozhodnout tak rychle. 

Robot by neměl práva jako taková, nemohl by hájit sám sebe.
Alžběta Krausová

„Jde o institut, který je v současné době špatně vykládán ve smyslu, že chceme přiznat základní lidská práva robotům. Tak to není, nicméně je to jedna z variant, jak odpovědnost robotů vyřešit,” říká. 

O jakou odpovědnost jde? „Status elektronické osoby by měl být paralelou k právnické osobě. Je to umělý konstrukt, nápad, jak vyřešit situaci, kdy nemůžeme prokázat jistě, kdo způsobil škodu. Pokud nedokážeme prokázat, zda třeba výrobce něco špatně nastavil, hledáme konstrukt, který by vyřešil situaci, kdy bychom ve společnosti neměli komu přikázat, aby škodu uhradil. Robot by neměl práva jako taková, nemohl by hájit sám sebe, ale šlo by spíš o umělý konstrukt, na který by bylo navázáno pojištění nebo majetek,” odpovídá.  

Elektronická osoba je podle právničky jedno z možných řešení. „Už v 90. letech jeden z amerických profesorů navrhoval status robota, který by se choval jako správce a mohl uzavírat právní transakce. Tato myšlenka se neprosadila a teď znovu ožívá. Bude na nás prozkoumat, jaký bude mít dopad,” věří.

EU surfuje na vlně umělé inteligence

Podle odborníka na mezinárodní vztahy a mezinárodní bezpečnost z Katedry mezinárodních vztahů FSV Univerzity Karlovy Víta Stříteckého mají pravdu spíše vědci, kteří podepsali otevřený dopis. 

„Evropská unie trošku surfuje na vlně, která kolem umělé inteligence v současnosti vznikla. Dělají chybu, kterou studia umělé inteligence poměrně dobře znají. Stále o umělé inteligenci uvažujeme v termínech nějak spojených s člověkem, ale podíváte-li se na dnešní technické řešení, které spočívá v hlubokém učení, tady příliš společných rysů s člověkem nenacházíme,” vysvětluje a dodává, že i právo je lidský koncept.

Evropská unie trošku surfuje na vlně, která kolem umělé inteligence v současnosti vznikla. Dělají chybu, kterou studia umělé inteligence poměrně dobře znají.
Vít Střítecký

„Mám velký problém vymyslet scénář, kde bych nebyl schopen dohledat nikoho, kdo by mohl být veden k odpovědnosti. Někdo technologii vytrénuje, implementuje, prodá. V tom je vždycky nějaký typ právní odpovědnosti zakotven,” podotýká.

Střítecký má obavy spíše opačné. „Jsem velmi podezřívavý, zvlášť když jde o moderní technologie. Dovedu si představit, že o takovouto postupnou regulaci stojí nejvíce firmy. Je velmi lákavé mít schopnost poslat technologie do oběhu a snažit se snížit vlastní práh odpovědnosti za to, co způsobí,” myslí si odborník z Katedry mezinárodních vztahů FSV Univerzity Karlovy.

autoři: Veronika Sedláčková , vis | zdroj: Český rozhlas Plus

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.