Čína bohatne na základě toho, že otročí lidi, říká violistka Hosprová, která podporuje disidenty

„Jednou jsem byla pozvaná na křest knihy čínského právníka Kao Č’-šenga, a když jsem seděla v tom sále a slyšela citace z jeho knihy, úplně se ve mně sevřela duše. Říkala jsem si: Proč tady jsem a co s tím mohu dělat?“ vzpomíná violistka na počátek svého hlubšího zájmu o situaci v Číně.

Čína už 20 let pronásleduje náboženské hnutí Fa-lun-kung

• Upravit
• Smazat

Před dvaceti lety, v červenci roku 1999, čínské úřady zakázaly praktikování duchovního směru Fa-lun-kung. Učení, které vzniklo roku 1992, obsahuje prvky například buddhismu nebo taoismu a v průběhu doby se rozvinulo v hnutí. Komunistická strana jej ale považuje za systému nepohodlnou sektu a přívržence podrobuje tvrdým represím.

„Napadlo mě, že hudba je médium, které může přinášet nejen hezké okamžiky a relaxaci, ale díky koncertu se může šířit i nějaká zpráva a informace,“ vysvětluje, jak se dostala k organizování dobročinného projektu.

Na poměrech v Číně ji prý nejvíc trápí to, že si ještě v dnešní době jeden člověk uzurpuje druhého. „Přijde mi to absurdní. Čína bohatne na základě toho, že otročí lidi. Na jedné debatě jsme se dokonce shodli, že Hitlera likvidace lidí stála docela dost peněz, ale Číňané na tom už dokonce vydělávají...“

Naráží tím na obchod s orgány. Když se setkala s kanadským novinářem, který o něm psal, měla Hosprová pocit, že pokud se něco neudělá, může se to jednou týkat i České republiky.

„Dnes už se tady nějakým způsobem rozvíjí čínská medicínská základna a my nemáme kontrolu nad tím, co se vlastně může dít do budoucna. Pokud se otevřete systému, který pracuje takovým způsobem, tak se vás to může dotknout. Tehdy jsem vůbec netušila, jak jsme tomu blízko,“ uzavírá téma.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s violovou virtuoskou Jitkou Hosprovou. Mluví třeba také o genderové nerovnosti v klasické hudbě, kampani MeToo nebo úskalích uměleckého života.