Čína už 20 let pronásleduje náboženské hnutí Fa-lun-kung

Před dvaceti lety, v červenci roku 1999, čínské úřady zakázaly praktikování duchovního směru Fa-lun-kung. Učení, které vzniklo roku 1992, obsahuje prvky například buddhismu nebo taoismu a v průběhu doby se rozvinulo v hnutí. Komunistická strana jej ale považuje za systému nepohodlnou sektu a přívržence podrobuje tvrdým represím.

Pronásledování členů skupiny Fa-lun-kung se věnuje list Neue Zürcher Zeitung.

Švýcarský deník píše, že Čína si letos připomíná několik výročí, která by oficiální místa nejraději vymazala z kalendáře. Zbytek světa si ale třeba na útěk dalajlamy před šedesáti lety nebo na masakr na Náměstí Nebeského klidu před třiceti lety dobře pamatuje. Dne 20. července 1999 postavil Peking mimo zákon také praktikování učení Fa-lun-kung.

Vznik tohoto směru je úzce spjatý s osobou zakladatele Li Chung-č'a, kterého členové skupiny uctívají jako mistra. Li dal před 27 lety vzniknout náboženskému hnutí, jehož cílem je duchovní cesta k dokonalosti. Filozofie zahrnuje prvky celé řady východoasijských náboženství, jejichž kombinováním má dojít k očištění celého univerza.

Odebírání orgánů praktikujícím stále pokračuje, tvrdí zástupkyně Světové organizace pro vyšetřování pronásledování hnutí Fa-lun Kung (WOIPFG)

cvičení Fa-lun-kung

„Naše vyšetřování ukázalo, že po dvacátém červenci 1999, na příkaz tehdejšího vůdce Ťiang Ce-mina, začal čínský komunistický režim manipulovat celou státní mašinérií Číny, aby provedl genocidní masakr na praktikujících Fa-lun Kungu, včetně nedobrovolného odebírání jejich orgánů zaživa za účelem transplantací po celé zemi. A tyto kruté činy pokračují dodnes,“ řekla zástupkyně WOIPFG Chaj-jen Wang při nedávném veřejném slyšení v českém Senátu. 

Výraz Fa-lun znamená učení Buddhovo, Kung zase vyjadřuje energii. Zakladatel Li, který od poloviny 90. let žije ve Spojených státech, rozvinul pětici meditačních technik, které svými pomalými pohyby ve stoje a v poloze lotosového sedu připomínají tradiční čínské cvičení Čchi-kung.

Zakladatel směru zároveň formuloval tři principy učení, a sice upřímnost, milosrdenství a toleranci, jež mají člověka přivést k vysoce morálnímu charakteru.

Tím však Li trefil neuralgický bod doby. Následkem hospodářských reforem se od pozdních 70. let minulého století Čína a tamní společnost významně proměnila. Tradiční venkovské a příbuzenské komunity se rozpadly, změnily se postoje a hodnoty lidí.

Mnoho Číňanů začalo přemýšlet o věcech, jako je spása a štěstí. V období vzniku směru Fa-lun-kung se k němu dokonce hlásila čínská média a někteří vysoce postavení straníci. Na konci 90. let toto učení praktikovalo až sto milionů lidí.

Nicméně trend se nelíbil komunistické straně. V dubnu 1999 začala proti hnutí vystupovat nejprve média. Opravdový šok přišel 25. dubna, kdy do pekingské čtvrti Čung-nan-chaj, kterou obývá čínská mocenská elita, vtrhli stoupenci učení Fa-lun-kung a veřejně ho tam cvičili.

Hladovkou proti zákazu

Jen krátce před tímto datem se do kontaktu s hnutím dostala dvaadvacetiletá Lu Chung pocházející z jižní Číny. Švýcarské noviny z důvodu bezpečnosti pozměnily její jméno. Redaktoři se s ní setkali v Hongkongu, protože pouze tam a na Tchaj-wanu se učení může svobodně praktikovat.

Lu k hnutí přivedla kamarádka, která jí dala Li Chung-č'uovu knihu o praktikách Fa-lun-kung. Četba v mladé ženě i její sestře zanechala hluboké stopy. Nicméně život se pro Lu změnil 25. července 1999, kdy před jejími dveřmi zazvonila policie s upozorněním, že Fa-lun-kung již nesmí veřejně praktikovat.

Ženy se však odradit nenechaly. V říjnu 2000 spolu s jinými příznivci hnutí jeli do Pekingu, kde na Náměstí Nebeského klidu společně rozvinuli protestní plakáty.

Všechny účastníky tehdy zadržela policie. Lu zahájila hladovku. „Po deseti dnech mě posadili do vlaku a poslali domů,“ vzpomíná žena. O tři měsíce později se chtěla vypravit zpět do Pekingu, ale krátce před odjezdem ji zadrželi. Ve vězení tentokrát strávila 15 dnů. Dozorci ji přivázali řetězy, aby nemohla provádět meditační cviky. „Spoluvězni mě krmili a pomáhali mi s potřebou,“ vypráví Lu.

Krátce nato zmizela její starší sestra. Skončila v pracovním táboře, kde ji mučili a nutili číst články hanobící Fa-lun-kung. Dívka musela také písemně stvrdit, že do budoucna se praktikování učení vyhne. „Toho sestra lituje dodnes,“ zdůrazňuje Lu.

Útěk do Hongkongu

Neue Zürcher Zeitung upozorňuje, že stejného osudu se po roce 1999 dočkaly statisíce lidí. Navíc podle červnové zprávy nezávislého londýnského mezinárodního tribunálu, který pod vedením soudce Geoffreyho Nice vyšetřoval kauzu odebírání orgánů čínským vězňům, mělo být mezi obětmi také mnoho příznivců hnutí Fa-lun-kung.

Čtěte takéČína staví devět krematorií pro půl milionu vězňů. Selhali jsme, děsí se autor Jatek

Samotná Lu v čínských věznicích strávila rok a půl. Před několika lety se jí se sestrou podařilo uprchnout do Hongkongu, kde žijí rodiče. „Tady se cítíme bezpečněji, i když se zde pohybují špióni z pevniny, kteří aktivity členů Fa-lun-kung dokumentují,“ popisuje Lu.

Od svého původního domova se ale odpoutat nemůže, protože její manžel, který se k hnutí dostal v roce 2004, zůstává v jednom z čínských vězení. Byl odsouzen k osmi letům žaláře, protože na čínské sociální síti WeChat údajně narušoval veřejný pořádek. Lu jej viděla naposledy před více než dvěma lety. Od té doby nemá ponětí, kde se nachází.

V den, kdy manžela Lu zatkli, zmizela na několik hodin také jejich dcera. Příbuzným mezitím někdo oznámil, že si malou dívku mohou vyzvednout. Dcerka v současnosti žije právě u příbuzných a matka ji každého čtvrtroku jezdí navštěvovat.

Podle oficiálních dokumentů je její dítě dcerou vězněného otce. Matka proto nemá právo odvézt ji sebou do Hongkongu. Lu ale navzdory svým zkušenostem působí klidně a vyrovnaně. „Je to možná tím, že jsem si tolik protrpěla,“ cituje ji švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.